Dnes se tomu říká drive in, ale občerstvení do vozu se prodávalo už za dob koněspřežky

10. únor 2019

Muzeum koněspřežky můžete navštívit v obci Bujanov nedaleko jihočeské Kaplice. Vzniklo z bývalého strážního domku vedle trati a připomíná první železnici na pevninské části starého kontinentu.

Zastávka v Bujanově byla vyhlášená díky koláčům. Místní je tu totiž prodávali přímo do vozů cestujícím. S trochou nadsázky můžeme říci, že se jednalo o předobraz dnešního drive in rychlého občerstvení, kdy lidé kvůli jídlu nemusí vystupovat z vozu.

Dodnes se každé léto v Bujanově pořádají Koláčové slavnosti k připomenutí koněspřežky, ale i jednoduchého podnikatelského nápadu péct a prodávat koláče, který obyvatelům v chudém kraji přinesl před dvěma staletími obživu.

Koněspřežka, na níž jezdily vozy tažené koňmi, byla dílem otce a syna Františka Josefa a Františka Antonína Gerstnerových. Stavět se začala v létě 1825, první zkušební provoz začal už v září 1827.

Na téměř 130 kilometrů dlouhé trati bylo deset stanic, z nichž šest (někdy se uvádí sedm) bylo přepřahacích pro vyměňování koňských potahů. O stav trati se starali strážní v 52 strážních domcích, na trati se u povozů střídalo až 800 koní.

„Vlaky koňské dráhy vyjížděly vždy ráno ve stejnou dobu z Lince i z Českých Budějovic. Setkaly se v polovině trasy v rakouském Kerschbaum, což bylo vždy v poledne. Bujanov byl od Českých Budějovic druhou stanicí,“ dodává starosta Luděk Detour.

Muzeum koněspřežky v Bujanově je otevřené o víkendech od května do října od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Návštěvu v jiném termínu lze domluvit na obecním úřadě.

Do muzea můžete nahlédnout také díky pořadu Vltavín. Dále se pozastavíme nad originálními plány a náčrty koněspřežné dráhy a pak vás ještě vezmeme do Stříbrných hutí na Lužnici.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.