Místo koněspřežky měl původně vzniknout plavební kanál

Koněspřežka je dílem otce a syna. Původně ale mělo vzniknout něco úplně jiného. František Josef Gerstner byl pověřen, aby propočítal vodní cestu, plavební kanál pro převážení zboží. Když však prošel terén, zjistil, že to nejde. Kanál by byl velkým ekonomickým nesmyslem, protože mezi Lincem a Vyšším Brodem by muselo vzniknout 243 nákladních zdymadel a stejně by se vodní cesta dala využívat jen sedm nebo osm měsíců v roce.

U Zelené ratolesti v Českých Budějovicích byl výchozí bod koněspřežky. Dodnes je zde kryté stání pro vozy|foto: Zdeněk Zajíček

Proto Gerstner navrhl postavit železnici. Sám se na funkci stavbyvedoucího ale už necítil, a tak doporučil svého syna Antonína. Koněspřežka se začala budovat po roce 1825, stavba trvala sedm let.

V roce 1834 se dráhou přepravilo 23 tisíc tun zboží a 2500 lidí. V roce 1857 už to bylo 110 tisíc tun zboží a 160 tisíc lidí, na trati jezdilo přes 1100 nákladních a 41 osobních vozů.

Na koněspřežnou dráhu vzpomínal ještě v 60. letech minulého století ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice pamětník Richard Bělohlávek. „Jako chlapci jsme běhali po náspu až k Hardtmuthovu domku, kde se na dráhu nasedalo. Koleje nevypadaly jako u normální železnice, ale měly žlábky,“ popisoval.

Více si poslechněte v záznamu pořadu Vltavín, který bude několik následujících dílů věnovat právě koněspřežní dráze.