V Táboře končí obnova bývalého kláštera, budou tu připomínat i dobu, kdy sloužil jako věznice

Památkově chráněný areál, který v současnosti slouží jako sídlo Husitského muzea, má bohatou historii. „V první polovině 19. století se klášter přeměnil na věznici a zůstal jí až do poloviny 20. století. Pátrali jsme také po nějakých plánech a dokumentaci původního kláštera. Dochovalo se několik výkresů z doby zaměřování v 19. století, které dávají určitou představu,“ říká ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Podle něj se teď rozsáhlý komplex klášterního areálu vrací do své původní podoby. „Od raného středověku jsou klášterní dispozice vytvořeny tak, že kostel situovaný na východ tvoří zároveň takovou severní hradbu a k jihu se potom rozkládají klášterní objekty,“ popisuje.

Když lidé přijdou na táborské náměstí Mikuláše z Husi, uvidí sice průčelí, které se zdvihá do podobné výšky jako kdysi klášter, ale vzhled je pozměněn právě kvůli přestavbě na věznici. „Tehdy byla chodba ambitu předělena příčkami, arkádová okna směřující do rajského dvora zazděna a přeměněna na typická vězeňská okna s mřížemi,“ vysvětluje Jakub Smrčka.

Největší změnou, kterou teď lidé při návštěvě bývalého kláštera zaznamenají, je proměna rajského dvora a ambitu. „Tím, že se ambit otevřel, máme opravdu zajímavý zážitek už jenom z průchodu tou chodbou. Rozhodli jsme se, že jedno rameno přeměníme v galerii,“ dodává ředitel muzea.

Někdo zničil v Táboře 50 havraních hnízd. Chtěl zřejmě ptáky ze sídliště vyhnat, ale dosáhl opaku

• Upravit
• Smazat

Několik desítek havraních hnízd odstranil neznámý vandal ze stromů na Pražském sídlišti v Táboře. Problém s krákajícími opeřenci tam lidé řeší už delší dobu a teď se někdo rozhodl vzít situaci do vlastních rukou.

Součástí rekonstrukce je i nově vznikající expozice, která dokumentuje využití kláštera pro potřeby věznice. „Chtěli jsme alespoň z části zanechat vězeňské cely, aby nezanikla ani tato historie. Věznice sloužila také v době nacistické okupace táborskému gestapu i v 50. letech pro politické vězně komunistického režimu. Byli bychom rádi, kdyby se na tyto události nezapomínalo a kdyby zde zůstala i tato pieta,“ připomíná Jakub Smrčka.

V jedné z cel, které si budou moci zájemci prohlédnout, byl za druhé světové války vězněn malíř Karel Valter. Vernisáž výstavy děl tohoto výtvarníka, od jehož narození si letos připomínáme 110 let, bude součástí červnového slavnostního otevření rekonstruovaného klášterního komplexu na náměstí Mikuláše z Husi v Táboře.