V devadesáti se oženil a zplodil děti. Věk zřejmě nejstaršího Jihočecha ale archiváři nemohou ověřit
Před Vánoci roku 1757 zemřel v Ostrolovském Újezdě na Českobudějovicku Vavřinec Pokorný. Kronikář zaznamenal, že mu bylo 112 let a většinu života sloužil v armádě za vlády císařů Ferdinanda III., Leopolda, Josefa I. a Karla VI. Domů se údajně vrátil v 99 letech.
To je trochu přehnané, ve skutečnosti už byl z vojny doma snad kolem devadesátky. Věk mu nebránil oženit se se ženou o půl století mladší a přivést na svět dceru Barboru a syna Matěje.
Zatímco jeho vrstevníci už dávno odpočívali na hřbitově, Pokorný houpal kolébkou. Tedy pokud na to měl čas, protože byl zaměstnán jako pomocný dělník v újezdském pivovaru, kde pracoval skoro do stovky.
Nikdy prý nebyl nemocen, až do smrti chodil pravidelně pěšky na mše do Borovan. Teprve posledních osm dnů života se necítil dobře.
Jeho věk nemáme bohužel jak přesně ověřit, protože v době, kdy se narodil, se ještě nevedly matriky, anebo se nedochovaly. Ale dost možná byl nejstarším Jihočechem vůbec.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
-
Šaškova abalda na budějovickém náměstí prodávala kuřácké potřeby i časopisy. Dlouho však nevydržela
V období první republiky se skladník Karel Šašek z Hroznové ulice v Českých Budějovicích rozhodl, že se svými dalšími dvěma společníky založí firmu. Trafiku. A ne malou.
-
Srdce Vltavy skončilo pod hladinou Lipna, jeho tvar je ale prý na dně dodnes patrný
Vybudování přehrady Lipno změnilo ráz krajiny. Zatopeny byly celé obce, dále samoty, mlýny, hájovny nebo třeba nádraží. Pod vodou skončilo i takzvané Srdce Vltavy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
