Umělci, ajťáci, vědci… Děti s autismem se mohou uplatnit v mnoha oborech, připomíná ředitelka budějovického Autis Centra
Nemají specifické potřeby, mají potřeby jako každý jiný člověk. Chtějí přijetí, uplatnění a přátelství. Místo toho mají velmi často celoživotní samotu. To říká o lidech s poruchami autistického spektra ředitelka českobudějovického Autis Centra Milena Urbanová.
Tvrdí, že s citlivým přístupem lze zvládnout i těžší formy autismu bez záchvatů agrese a bez enormního stresu. Ten mají autistické děti například z většího množství vjemů najednou. Také těžko chápou mezilidskou komunikaci, ať už slovní nebo neverbální. Proto obtížně navazují vztahy a často se uzavírají do svého světa.
Autisté přitom nezřídka oplývají výraznými talenty. Mají tedy potenciál se v životě dobře uplatnit a být šťastní. „Já si myslím, že se mohou uplatnit v mnoha oborech, například ve vědeckých, v IT sféře, mnoho z nich má umělecké talenty, jsou kreativní. Jde jen o podporu okolí a o situaci, v jaké se nacházejí,“ komentuje Milena Urbanová.
Lidé s poruchou autistického spektra mohou být šťastní i v partnerském životě. Podmínkou je přijetí ze strany blízkých, ale i vlastní snaha autisty o začlenění. „Pokud jsou si toho vědomi, mohou s tím pracovat a určitě mohou být v životě šťastní,“ ubezpečuje ředitelka Autis Centra.
Zároveň ovšem upozorňuje, že se často upínáme právě na talent, na vzdělání a rozvoj dovedností autistických dětí, ale opomíjíme sociální stránku jejich života. „Potom se může stát, že člověk, který umí spoustu věcí a mohl by se zapojit do společnosti, se cítí velmi osamocen. Nedokáže z té samoty vystoupit, cítí se okolím nepřijímán a může mít v životě problémy a šťastný být nemusí,“ uvádí.
Čtěte také
Primární zájem o vztahy ovšem autista má. Jen jich dosahuje jiným způsobem. Autis Centrum se svými malými klienty například nacvičuje vzájemnou interakci a sociální hru. Dospělým autistům nabízí podporu psychologa.
„Síť sociální podpory je ve chvíli, kdy rodina nefunguje nebo už ji autista nemá, velmi důležitá,“ vysvětluje ředitelka, „na podporu vztahů bychom se tedy chtěli zaměřit i do budoucna. Rádi bychom letos zahájili komunitní službu nazývanou homesharing, tedy jakési sdílení domova.“
Sdílení domova s autistou bude spočívat v tom, že dobrovolníci z řad veřejnosti se takovému člověku stanou na chvíli třeba strýčkem nebo tetičkou. „Hostitelem, který je ochoten věnovat svůj čas a prostor dítěti s autismem, umožnit mu navazovat přirozené vztahy, které mu chybějí a přitom je tolik potřebuje,“ upřesňuje Milena Urbanová. Kdo by tedy měl zájem, může se na Autis Centrum v Českých Budějovicích obrátit a být přítelem tomu, kdo přátele hledá těžko.
Jak se pozná autismus u batolete, jak se nacvičuje kamarádství a proč se autista vzteká? Celý rozhovor se zakladatelkou a ředitelkou Autis Centra v Českých Budějovicích Milenou Urbanovou si poslechněte online.
Související
-
Každé 88. dítě má poruchu autistického spektra. Lze ji rozeznat už v 18 měsících věku
Autismus je vrozené neuro-vývojové onemocnění mozku. „Mozek autisty se chová jinak v tom, jak vnímá informace ze svého okolí, jak je zpracovává,“ vysvětluje terapeutka.
-
Dnešní děti se neumějí vyjadřovat. Za desítky let praxe vidím obrovský propad, varuje logopedka
Klinická logopedka Zdeňka Koppová se ve své českobudějovické praxi věnuje dětem. A v době, kdy toho do školních zařízení mnoho nenachodily, radí, jak se jim věnovat doma.
-
Potřebujete vidět, slyšet, cítit, nebo rozumět? Rozlišení komunikačních typů přineslo do škol změnu
Jeden táta od rodiny kdysi potkal druhého, slovo dalo slovo a vznikl projekt, který vrací chuť do práce učitelům a probouzí děti, aby dokázaly rozvíjet své silné stránky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.