Slečna, nebo paní? Když si žena zakládá na tom, že je svobodná, respektujte to

31. březen 2018

Oslovování lidí by při setkání mělo být až na druhém místě. „Neoslovuji neznámé lidi, když nemusím. V pracovním procesu je to samozřejmě jiná záležitost, ale jinak se snažím nejdřív představit a pak teprve oslovuji,“ říká odbornice na etiketu Alena Špačková.

Občas řešíme důležitou záležitost, dělíme se o nápady a najednou vyhrkneme: „Poslyšte, heleďte, koukejte.“ Možná se to zdá milé, ale z hlediska etikety je to naprosto nevhodné.

„Jsou to familiární oslovení. Je to na stejné úrovni jako paninko, strejčku, milostivá. Mám za to, že většina tohle vnímá jako degradující,“ připomíná Alena Špačková. Když se takové chyby dopustíme, řekneme: „Omlouvám se,“ a pokračujeme dál. „Nic se složitě nekomentuje, ale ta omluva tam patří,“ dodává Alena Špačková.

Občas se trápíme tím, jestli ženu oslovovat slečno, nebo paní. „Všem ženám v práci se říká paní a vůbec se neřeší, jestli je svobodná. Výjimkou je, když kolegyně přijde a řekne, že si opravdu zakládá na tom, že je svobodná, tak potom její přání respektuji,“ popisuje odbornice na etiketu.

I padesátnici se může stát, že ji muž osloví slečno a nemyslí to s nadsázkou. Takovému oslovení starších žen se ale vyhýbejte.

„Oslovení slečno je velice vhodné pro děvčátka od pěti let výše. Těm totiž dělá dobře, že už je bereme do dospělácké společnosti. Slečno můžu použít třeba i pro dívku, se kterou bydlím v jednom domě, ale ještě se neznáme tak, že bychom si tykali,“ doporučuje Alena Špačková.

Sama situaci řeší jednoduše. „Já se přiznám, že jsem pohodlná, takže dívkám zhruba od osmnácti let říkám paní a neřeším, jestli jsou vdané,“ prozrazuje.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.