Slečna, nebo paní? Když si žena zakládá na tom, že je svobodná, respektujte to
Oslovování lidí by při setkání mělo být až na druhém místě. „Neoslovuji neznámé lidi, když nemusím. V pracovním procesu je to samozřejmě jiná záležitost, ale jinak se snažím nejdřív představit a pak teprve oslovuji,“ říká odbornice na etiketu Alena Špačková.
Občas řešíme důležitou záležitost, dělíme se o nápady a najednou vyhrkneme: „Poslyšte, heleďte, koukejte.“ Možná se to zdá milé, ale z hlediska etikety je to naprosto nevhodné.
„Jsou to familiární oslovení. Je to na stejné úrovni jako paninko, strejčku, milostivá. Mám za to, že většina tohle vnímá jako degradující,“ připomíná Alena Špačková. Když se takové chyby dopustíme, řekneme: „Omlouvám se,“ a pokračujeme dál. „Nic se složitě nekomentuje, ale ta omluva tam patří,“ dodává Alena Špačková.
Občas se trápíme tím, jestli ženu oslovovat slečno, nebo paní. „Všem ženám v práci se říká paní a vůbec se neřeší, jestli je svobodná. Výjimkou je, když kolegyně přijde a řekne, že si opravdu zakládá na tom, že je svobodná, tak potom její přání respektuji,“ popisuje odbornice na etiketu.
I padesátnici se může stát, že ji muž osloví slečno a nemyslí to s nadsázkou. Takovému oslovení starších žen se ale vyhýbejte.
„Oslovení slečno je velice vhodné pro děvčátka od pěti let výše. Těm totiž dělá dobře, že už je bereme do dospělácké společnosti. Slečno můžu použít třeba i pro dívku, se kterou bydlím v jednom domě, ale ještě se neznáme tak, že bychom si tykali,“ doporučuje Alena Špačková.
Sama situaci řeší jednoduše. „Já se přiznám, že jsem pohodlná, takže dívkám zhruba od osmnácti let říkám paní a neřeším, jestli jsou vdané,“ prozrazuje.
Související
-
Oslovujte člověka jménem na začátku rozhovoru, ale také když mu říkáte něco důležitého
Velice důležitou součástí mezilidské komunikace je oslovování. Má magickou moc, do podvědomí druhé osoby zasouvá pocit, že se o ni zajímáme a že mluvíme přímo k ní.
-
Když vám někdo dá vizitku, opravdu si ji přečtěte a pak viditelně uložte do pouzdra
I moderní etiketa stále ještě uznává vizitky, česky navštívenky. Současný trend však naznačuje, že ne vždycky a ne všude je nutné si vizitky dávat.
-
V nové práci vás má představit nadřízený, na vodění medvěda si vezměte zápisník
Každý z nás se čas od času dostane do situace, kdy se musí představovat neznámým lidem. Jedna nastává při nástupu do nového zaměstnání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.