Pokud nejsme v restauraci spokojeni, etiketa dovoluje nenechávat žádné spropitné

15. prosinec 2018

Na závěr každé návštěvy restaurace přichází placení. Podle odbornice na etiketu Aleny Špačkové je výhodnější, když hostitel platí mimo stůl, protože může lépe kontrolovat nesrovnalosti v účtu.

V restauracích se běžně platí hotově, nebo kartou. „Platíme-li hotově, přinesou nám účet. Dnes se nosí různé desky, krabičky… My tam vložíme velkou bankovku a nebojíme se, že bychom už nikdy neviděli peníze nazpět. Přinesou nám zase zpátky peníze v deskách a my tam necháme obnos, který dáváme personálu jako spropitné,“ popisuje Alena Špačková.

V našich krajích se podle ní dává spropitné pět až deset procent, ale nejsme-li spokojeni, nemusíme dávat žádné spropitné a je to z hlediska etikety v pořádku.

Párátko nikdy nepoužíváme u stolu, při rozbalování ubrousku na sebe neupozorňujeme

Párátko, zuby, chrup, ústní hygiena. Ilustrační foto

Ubrousek, párátko a někdy také nabídka květin od květinářky. To jsou věci, se kterými se setkáváme při návštěvě restaurace. Na všechny z nich myslí i etiketa, jejíž pravidla v pořadu Návod na etiketu přibližuje Alena Špačková.

Pokud chceme platit kartou a částka je nižší než 500 korun, můžeme do desek vložit kartu. Personál nám pak přinese jen účet. Pokud je částka vyšší, přinesou ke stolu terminál, nebo platíme v ústraní, kde vyťukáme PIN.

„Je výhodnější pro personál nechávat potom spropitné hotově. Jsou ale restaurace, kde mají možnost zaplatit zvlášť útratu a zvlášť spropitné kartou. Nejjednodušší je vždy zeptat se, domluvit se,“ dodává Alena Špačková.

Po zaplacení se obleče nejprve muž a poté pomůže dámě do kabátu. Dáma odchází z restaurace jako první.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.