Vánoce jsou svátky, takže etiketa velí svátečně se obléct, stolovat a dodržovat zvyky

Vánoce, rodina, dárky, Štědrý den. Ilustrační foto
Vánoce, rodina, dárky, Štědrý den. Ilustrační foto

Mezi významné rodinné události patří nejen svatby, jubilea, maturity, ale také Vánoce. „Podle mě není slavnostnější den v rodinném životě než Štědrý večer a tomu podřizuji veškerou organizaci,“ říká odbornice na etiketu Alena Špačková.

Vánoce jsou svátky, což určuje, jak bychom je měli vnímat z hlediska etikety. „Říká nám to, že se jinak oblékáme, jinak stolujeme, jinak se chováme a dodržujeme určité zvyky,“ vysvětluje Alena Špačková.

Štědrý večer by podle ní rozhodně neměl následovat po dni naplněném prací. „V poledne se jí postní jídlo, potom už by rodina měla být spolu. Je velice dobrým zvykem jít na procházku, už by se nemělo vařit, péct a chystat,“ popisuje.

Večer by neměly všechny povinnosti ležet na hospodyni. Děti mohou prostírat stůl a dělat konečnou výzdobu. „Než usedneme ke stolu, hlava rodiny pronáší přípitek, jehož obsahem je hlavně vzpomínka na ty, kdo nemohou být s námi, radost z toho, že my jsme se sešli, a vyjádření naděje, že se sejdeme znovu za rok. U stolu má být sudý počet lidí, když není, prostíráme talíř navíc,“ připomíná Alena Špačková etiketu a tradice.

Čím vyšší věk, tím významnější je podle etikety oslava narozenin

Babička slaví narozeniny, senioři, dort, rodinná oslava

Jsou rodiny, v nichž se slaví každé narozeniny. Jinde se více připomínají jen kulaté narozeniny. Podle etikety platí: Čím vyšší věk, tím je oslava významnější. Jak ji uspořádat?

Dárky rozbaluje vždycky nejmladší dítě v rodině. „Rozbaluje se postupně, ovšem nestačí se jenom zaradovat, ale opravdu si ten dárek prohlédnout. Ten, kdo dárek věnoval, totiž sleduje obdarovaného,“ dodává odbornice na etiketu.

Štědrovečerní oslava nekončí večeří a rozdáváním dárků. „Potom můžeme dodržovat vánoční zvyky, jako je pouštění svíček ve skořápkách. Jsou rodiny, kde se hází střevícem, lije olovo nebo se zpívají koledy. Nemusíme mít žádný hudební nástroj, ale jen tak pro radost si zazpíváme. A i kdybychom nic z toho nedělali a sedli si všichni k televizní pohádce, tak to má také svůj význam a také nás to spojuje,“ uzavírá Alena Špačková.

Spustit audio

Související