Skutečné příběhy vojáků, kteří stejně jako Švejk sloužili u 91. pluku, vůbec humorné nebyly

Jan Ciglbauer podepisuje svou knihu Jednadevadesátníci – Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu
Jan Ciglbauer podepisuje svou knihu Jednadevadesátníci – Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu

Na počátku prosince 1918 vyhráli Jednadevadesátníci svůj poslední boj. Bojovali tehdy s rakousko-německými jednotkami o jihočeskou Kaplici a uspěli. Pěší pluk z Českých Budějovic je známý tím, že se stal předlohou románu o Švejkovi, ale realita byla poněkud jiná.

Kdyby se dnes po sto letech příslušníci 91. pluku procházeli po svých kasárnách na Mariánském náměstí, asi by se dost divili. Kasárna už to dávno nejsou, ale jeden ze členů současného spolku Jednadevadesátníci tu představil novou knihu o pluku.

Kniha má podtitul Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu a vychází sto let poté, co měla být podobná publikace už na světě. „Na jaře 1918 se v českých novinách začaly objevovat inzeráty a anotace připravované pamětní knihy 91. pluku. Tehdejší důstojníci v ní chtěli popsat válečná léta 1914 až 1917, ale v roce 1918 se rozhodli, že ji ještě rozšíří. Kniha měla vyjít v prosinci 1918, ale vzhledem k ukončení války, rozpadu monarchie a armády, se tak nestalo,“ vysvětluje autor Jan Ciglbauer.

I vzpomínky muže, který válku nepřežil

Ten na knize pracoval tři roky. Na více než 500 stranách shromáždil příběhy vojáků, mnoho fotografií, map a různých plánů.

Pomohli mu lidé, kteří reagovali na výzvy v novinách i rozhlase. „Díky nim jsou tam ukázky, úryvky z osobních deníků po více než třiceti veteránech,“ dodává.

Právě tyto osobní deníky na něj při psaní knihy zapůsobily nejvíc. „Například zápisky po Václavovi Benešovi jsou unikátní v tom, že on válku nepřežil, ale přesto se jeho deník dochoval,“ říká Jan Ciglbauer.

Většinu války strávil 91. pěší pluk z Českých Budějovic na italské frontě, nejvíc se vyznamenal v desáté bitvě na řece Soči, která byla největší a nejkrvavější. „Pluk byl využíván jako jakýsi záchranný sbor. Když rakouská strana ztratila nějaké pozice, byl tam vždy poslán je dobývat zpět. Většinou se mu to i povedlo. Po odeznění této bitvy došlo k poměrně unikátní záležitosti, kdy císař Karel udělil kompletně všem vojákům pluku vyznamenání za statečnost,“ popisuje Jan Ciglbauer.

Nejen Švejk, ale i nadporučík Lukáš skutečně existoval. Že se stal literární postavou, se mu nelíbilo

Členové spolku Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu 91. pěšího pluku z Českých Budějovic, u hrobu Rudolfa Lukase

91. pěší pluk z Českých Budějovic je vyhlášený. Za první světové války zde sloužil spisovatel Jaroslav Hašek, ale také Rudolf Lukas neboli nadporučík Lukáš z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. O hrob tohoto důstojníka se nyní stará spolek Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu pluku.

To dokazuje, že pluk, který si díky románu o Švejkovi dnes spojujeme spíše s humornými příběhy, to ve skutečnosti vůbec lehké neměl. „Skutečná válka byla úplně o něčem jiném. Tam nebylo moc prostoru pro nějaké legrace, tam šlo každou vteřinu o zachování života,“ komentuje Jan Ciglbauer.

První světová válka přinesla největší válečné nasazených Čechů a největší počet padlých. „Když se podíváme do obcí a vesnic, v každé vidíme pomník padlým, kde je minimálně pět jmen. To už značí, že se první světová válka dotkla každé rodiny u nás,“ připomíná předseda spolku Jednadevadesátníci Jan Bican.

Své o tom ví i Jan Ciglbauer, jeho prapradědeček Jakub u 91. pěšího pluku sloužil. „Původně byl dragoun, ale jezdecké útvary v zákopové válce neměly moc uplatnění, takže na jaře 1916 byl přeložen k 91. pluku. V jeho řadách byl v květnu 1917 v bitvě na řece Soči zraněn, válku ale přežil a do Budějovic se vrátil,“ vypráví.

Spustit audio

Související