Nejen Švejk, ale i nadporučík Lukáš skutečně existoval. Že se stal literární postavou, se mu nelíbilo

8. srpen 2017
Členové spolku Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu 91. pěšího pluku z Českých Budějovic, u hrobu Rudolfa Lukase

91. pěší pluk z Českých Budějovic je vyhlášený. Za první světové války zde sloužil spisovatel Jaroslav Hašek, ale také Rudolf Lukas neboli nadporučík Lukáš z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. O hrob tohoto důstojníka se nyní stará spolek Jednadevadesátníci, který se hlásí k odkazu pluku.

„Větší znalci Haškova díla vědí, že nadporučík Lukáš měl skutečný předobraz. Rudolf Lukas byl pohřben v Praze na Malvazinkách a my jsme před rokem zjistili, že jeho hrob je v bídném stavu a hrozí mu zánik, protože za místo dlouhodobě nikdo neplatí,“ říká Jan Ciglbauer ze spolku.

Jednadevadesátníkům se podařilo přesvědčit správu hřbitova, že Rudolf Lukas byl poměrně významnou osobností, a proto byl hrob zařazen do projektu Adopce hrobů. Díky tomu českobudějovický spolek letos získal hrob oficiálně do své péče.

Spisovatel Jaroslav Hašek je známý tím, že ve svých dílech psal o lidech, se kterými se skutečně setkal, nebo po nich alespoň pojmenovával své literární postavy. V některých případech se charakteristika vcelku shodovala s realitou, jindy si vlastnosti a osudy postav vymyslel.

Důstojník Lukas nadržoval umělcům, spisovatele Haška si tedy oblíbil

V případě nadporučíka Lukáše to platilo půl na půl. Rudolf Lukas byl velitelem polní setniny, u které Hašek sloužil v roce 1915 na ruské frontě, byl tedy skutečně Haškovým velitelem. „Osudy Lukase ale byly přeci jen trochu jiné než ve Švejkovi. Za první republiky, když začaly vycházet sešity o Švejkovi, dost s nelibostí nesl, že tam jeho osoba vystupuje. Říkal, že na něj Hašek hodil kdejakou anekdotu od pluku,“ dodává Jan Ciglbauer.

Nakonec se ale prý s celým Švejkem smířil, i když si potrpěl na svou důstojnickou čest, která nesmí být poskvrněna. Ze strany Haška určitě nešlo podle Jana Ciglbauera o zlý úmysl. Vzpomínky ostatních vojáků totiž dokládají, že si Lukas Haška poměrně oblíbil.

Rudolf Lukas byl skutečným předobrazem nadporučíka Lukáše z románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Byl velitelem spisovatele Jaroslava Haška u 91. pěšího pluku

„Rudolf Lukas měl umělecké sklony a na vojně nadržoval umělcům. Dokonce se dochoval ve vojenském archivu lístek psaný Lukasovou rukou se seznamem vojáků navrhovaných na vyznamenání za statečnost. Je mezi nimi Jaroslav Hašek. Zajímavé je, že se tam objevují i další jména spojená se Švejkem jako František Strašlipka, což byl skutečný důstojnický sluha Rudolfa Lukase, nebo účetní šikovatel Vaněk,“ prozrazuje Jan Ciglbauer.

Dochovala se i fotografie Rudolfa Lukase, na níž je poměrně nápadná podoba s hercem Svatoplukem Benešem, který nadporučíka Lukáše ztvárnil v pozdějším filmovém zpracování. Také ilustrace Josefa Lady v knize docela odpovídá skutečnosti.

Co se charakteru týče, podle výpovědí pamětníků i vojenských záznamů Rudolf Lukas na rozdíl od ostatních mladých absolventů vojenské akademie nepostupoval v armádě příliš rychle. „Údajně proto, že to byl charakterní člověk, který nesnášel podlézání a se všemi nadřízenými mluvil jako se sobě rovnými a přitom se nebál upřímnosti,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.

Čtěte také

V září 1915 Jaroslav Hašek dezertoval od 91. pluku na ruskou stranu spolu s Františkem Strašlipkou, který byl zřejmě předobrazem samotného Švejka, Lukas dál v rakousko-uherské armádě sloužil. V listopadu 1915 se dostal na italskou frontu, odtud pak do polní nemocnice a po vyléčení působil už mimo bojiště.

Na konci války v roce 1918 získal Rudolf Lukas povolení k sňatku. Svatba se konala ve Vídni krátce po vzniku Československé republiky. Poté se ve Vídni přihlásil do československé armády, složil přísahu republice a v roce 1919 se vrátil do Československa. Sloužil opět v Českých Budějovicích u nově vzniklého pluku, ale vracely se mu zdravotní problémy. Pak střídal různá zařazení u nebojových jednotek a v armádě zůstal až do své smrti v únoru 1938, kdy podlehl angině pectoris.

Když Jednadevadesátníci chtěli adoptovat jeho hrob, museli nejprve čekat, jestli se nepřihlásí nějací potomci. „Nemáme žádné zprávy o tom, že by měl nějaké děti. Jeho manželství pravděpodobně bylo bezdětné, a protože manželka byla o dost mladší, krátce po jeho smrti se vrátila do rodné Vídně. Na náhrobku na pražských Malvazinkách můžeme číst, že v hrobě kromě Rudolfa Lukase leží jeho matka, o ostatních členech rodiny už nic nevíme,“ doplňuje Jan Ciglbauer.

Hrob Rudolfa Lukase neboli nadporučíka Lukáše. Je s ním pohřbená jeho matka, která zemřela ještě před válkou

Pro spolek, který se hlásí k odkazu 91. pluku, je Rudolf Lukas důležitou osobností. „Byl to kvalitní a významný důstojník. Byl několikrát vyznamenán za své působení na srbské, ruské a italské frontě. Proto jsme se o něj zajímali a našli jeho hrob. Nyní jsme zaplatili pronájem hrobového místa na budoucích deset let a budeme se o ten hrob starat,“ uzavírá Jan Ciglbauer.

Spustit audio
  • Historie
  • Publicistika
  • švejk
  • první světová válka
  • hašek
  • nadporučík Lukáš