Při masakru v boršovském kostele v roce 1620 zemřelo asi padesát lidí. Během mše vraždili uherští žoldáci
Třicetiletá válka zasáhla v 17. století postupně celou Evropu a byla spojena s náboženskými, politickými a dynastickými boji. Začala v roce 1618 v Praze tím, že byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic, spolu se sekretářem Filipem Fabriciem.
I když dříve jmenovaní přežili pád bez větší úhony, tato událost byla klíčovým momentem, který vedl k rozpoutání války mezi protestantskými a katolickými státy v Evropě. Také na jihu Čech se v této době odehrála řada vojenských operací a tragických událostí.
K veliké tragédii došlo v Boršově nad Vltavou na Českobudějovicku v roce 1620. Tehdy regionem procházel oddíl uherských žoldáků pod velením Nikolause z Eckersteinu.
Dne 18. června toho roku vtrhli Uhři do kostela sv. Jakuba Většího a pobili věřící přítomné právě probíhající mši i s místním farářem. Počet obětí se uvádí kolem padesáti. Kostel pak vyplenili a celou vesnici zapálili.
S odstupem času o tomto hrůzném činu informoval historik Pavel Skála ze Zhoře, jenž jako český protestant musel emigrovat do Saska.
Zajímavé je, že obyvatelé Boršova si masakr stále připomínají. V roce 2020 se dokonce místo tiché připomínky konala i soutěž ve střelbě vzduchovkou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
