Práci moderním kronikářům značně komplikuje GDPR, potvrzuje archivář z Hůrek

Kronikář osady Hůrky u Lišova, Aleš František Plávek
Kronikář osady Hůrky u Lišova, Aleš František Plávek

Od útlého dětství jezdil na prázdniny k babičce do Hůrek, v roce 2006 se sem přestěhoval. V současné době je Aleš František Plávek kronikářem této místní části Lišova na Českobudějovicku.

„Narodil jsem se v Prachaticích, ale kořeny mám právě v Hůrkách. Můj pradědeček byl sice rodák z Vídně, ale dostal se do Lišova, vzal si prababičku a postavili dům v Hůrkách. Od té doby tu náš rod je,“ vypráví.

I když Hůrky nejsou samostatnou obcí, kronika se tu píše. „Možná je to pro někoho kuriózní zapisovat události samotné místní části, ale o to víc to možná má svá specifika a důvody,“ vysvětluje.

Aleš František Plávek zároveň pracuje v třeboňském archivu. Jako odborník z oboru se v poslední době setkává se stížnostmi, že přestaly být volně přístupné obecní kroniky. Důvodem je evropské nařízení GDPR o ochraně osobních údajů.

„Do platnosti evropského nařízení byl přístup do kronik neomezený. Od května loňského roku jsme ale museli zavést opatření, které zabraňuje volnému nahlížení do materiálů, které obsahují osobní údaje žijících lidí. Jako hranici jsme si stanovili rok 1950,“ říká.

Kronikářka Římova zaznamenává nové události, ale s manželem se ponořila i do nejstarších zápisů

Kronikářka obce Římov Marie Bártů

Je římovskou rodačkou, a asi proto ji baví sledovat, co se v obci děje, i pátrat v historii. Marie Bártů je od roku 2004 také zdejší kronikářkou. Události zaznamenává ve čtvrtletních cyklech.

Omezení se týká jak digitalizovaných záznamů, tak fyzického prohlížení kronik. „Pokud badatel přijde a vyžádá si obecní kroniku, která je pod ochranou, zakryjí mu části obsahující osobní údaje. Podobné omezení máme i v matrikách a dalších záznamech. Chápu rozhořčení veřejnosti, ale bohužel to tak je,“ komentuje.

Jak by tedy dnes kronikář měl správně zapisovat události? „Pokud bych chtěl zapsat například narozené děti, měl bych získat souhlas od všech rodičů. To by samozřejmě bylo náročné, takže jsem domluven s matrikářkou, že mi dává tabulku pouze s počty narozených dětí,“ popisuje Aleš František Plávek.

Totéž se týká zemřelých a oddaných. Moderní kroniku zaplňují pouze bezejmenné údaje. „Pokud bych chtěl napsat, že se v konkrétní chalupě stal někomu konkrétnímu nějaký úraz, také bych si měl vyžádat souhlas. Je to opravdu velká překážka. V souvislosti s tím mě leckdy napadá, jestli není lepší psát kroniku spolku nebo jinou neoficiální, protože na to se GDPR nevztahuje,“ dodává kronikář Hůrek.

Spustit audio

Související