Jiří Cukr je nejmladším a přitom už nejdéle sloužícím kronikářem v historii Ledenic
Celý život žije v městysu Ledenice na Českobudějovicku Jiří Cukr. Před více než patnácti lety se navíc stal místním kronikářem. Coby pracovník Státního okresního archivu měl k historii vždy blízko, a tak volba logicky padla na něj.
„K této práci jsem se dostal po úmrtí svého předchůdce Jana Čížkovského. Tehdy mě oslovil přímo starosta, který věděl, že se zajímám o historii a publikuji různé drobné články. Od 1. dubna 2004 jsem byl jmenován kronikářem a mým prvním úkolem bylo na základě poznámek mého předchůdce zpracovat zápis za rok 2003,“ vypráví.
Od té doby se stal nejdéle sloužícím kronikářem v historii Ledenic, zároveň je ale stále ještě nejmladším. Kronika se v městysu píše od roku 1885, vystřídalo se u ní už čtrnáct kronikářů.
Napsáno bylo zatím pět svazků. „Nejstarší zachycuje události od roku 1885 do roku 1940. Je poněkud poškozený, což je zřejmě dáno uchováváním v době druhé světové války, ale je v něm krásné písmo, graficky velice pěkně vyvedené a čitelné,“ ukazuje Jiří Cukr.
Líbí se mu například zápis z roku 1932 o rozšíření hračky jo-jo. „Letos se velmi rozšířila mezi mládeží hra jo-jo. Dvojitá cívka pohybuje se skákavě na niti navinováním. Obchodníci prodali množství této hračky. Jak rychle se rozšířila, tak rychle však zanikla,“ čte. „Na tom zápise se líbí, že to není o něčem, o čem existuje řada jiných záznamů, ale že to dokumentuje takový každodenní život v Ledenicích,“ komentuje.
Kronikář Doudleb se snaží zaznamenávat hlavně to, co lidé jinde nenajdou
Není to jen zapisování událostí, ale také bádání o životě v minulosti a zachraňování toho, co by se smrtí pamětníků zaniklo. Tak svou úlohu kronikáře chápe Jan Šimánek z Doudleb. Záznamy o obci vede už čtrnáctým rokem.
Zajímavostí jsou zápisy z let 1968 až 1970. V ledenických kronikách jsou totiž dvakrát. „Tehdejší kronikář začínal rokem 1968 novou knihu, zapsal dva roky a rok 1970 už nezapracoval, zůstal pouze nadpis. V tomto roce totiž vyšlo nařízení, že se má v kronikách provést revize zápisů, které se dotýkají okupace, a v Ledenicích to vyřešili tak, že byla založena úplně nová kronika, kde už ty problémové pasáže byly zpracované poněkud jinak,“ vysvětluje Jiří Cukr.
Z kroniky tak zmizely například zprávy o změně prezidenta, úmrtí Jana Palacha nebo letu americké vesmírné lodi Apollo Měsíc, naopak přibyla zpráva o krádeži sovětských vlajek v Ledenicích.
Jiří Cukr se v posledních letech snaží psát kroniku městyse trochu jinak. „Stále více si uvědomuji, že by v kronice měly být i takové informace, které na první pohled vypadají obyčejně, nezajímavě, nicméně pro budoucnost mohou mít význam. Proto jsem napsal například o vycházkových trasách,“ říká.
Související
-
Kronika Budějovic se stále píše ručně, načisto do knihy. Když kronikář udělá chybu, prostě ji škrtne
Učí dějepis na gymnáziu a zároveň je kronikářem Českých Budějovic. Kamil Dřevikovský zapisuje důležité události od roku 2009, a to ve volném čase přímo na magistrátu.
-
Havárii amerického pilota i skrýš u kořenů lípy připomíná kronika Dolního Třebonína
Dolní Třebonín na Českokrumlovsku má i s přilehlými osadami zhruba 1300 obyvatel. Od roku 1994 tu žije Antonín Švec. Působil jako učitel, zastupitel a nyní je kronikářem.
-
Kroniku obce Dírná podědila po svém otci. Je za to ráda, jako pošťačka měla k lidem vždy blízko
Přišla jsem k tomu, jak se říká, jako slepý k houslím. Tak mluví o své roli kronikářky obce Dírná na Táborsku Věra Novotná. Předtím totiž zapisoval události její otec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.