Pavel Kroneisl: Stage, nebo pódium?
Před nedávnem jsem vyslechl ve sdělovacím prostředku, který má ve svém názvu přívlastek český, rozhovor o vystoupení kapely z jedné obce v obci druhé. Moderátor se zpovídaného organizátora zeptal: „Má kapela stage?“ Ten slyšitelně zaskočen řekl: „Nooo, má pódium.“
Doslova mě to praštilo do ucha. Nebo jsem četl na plakátu pozvánku na Emmy Destinn Open. No, to musí česká, světoznámá operní pěvkyně doslova rotovat v hrobě.
Proč, proboha takováto honba za světovostí za každou cenu. Působí to akorát hrozně trapně.
Vím, jsou obory, kdy se anglické výrazy používají zcela běžně. Protože jsem bývalý sporťák, tak připomenu třeba golf nebo závody F1. Tam to patří, protože některé odborné výrazy jsou i obtížně přeložitelné.
Ale cpát cizí výrazy tam, kde čeština krásně poslouží, to je silná káva. Já si vždycky při podobné příležitosti vybavím jeden starý zážitek.
Vrátili jsme se před léty v neděli večer z víkendu. Pustil jsem televizi, ale ani na jednom z našich dvou tehdy vysílajících programů nebylo nic zajímavého. My Jihočeši jsme ale měli možnost pustit si Rakušáky.
Přepnul jsem tam a koukám Jan Werich v bílém fraku s kocourem na klíně, tedy kouzelník a Jan Werich, tedy dvojník, tulák v kalhotách s kšandami, s tralaláčkem na hlavě. U nás tehdy hluboce trezorový film Až přijde kocour. A dokonce v původním znění s německými titulky.
S chutí jsme se dívali. A přišla ona, pro mě nádherná scéna, kdy se kouzelník loučí s tulákem a říká: „Brou noc dvojníku.“ Ten odpoví: „Brou“. A kouzelník dodá: „Moc brou.“ A pod tímto krásným mini dialogem lakonický německý titulek: Gute Nacht.
Je jasnější důkaz o půvabu češtiny? Tak si ji, prosím, zbytečně nekažme.
Související
-
Pavel Kroneisl: Sepekovští kosmonauti
Kdo z nás by jako dítě nechodil rád na pouť. Její církevní význam nám byl tenkrát dost jedno. Důležité byly atrakce – houpačky, kolotoče, autíčka a stánky se vším možným.
-
Pavel Kroneisl: Vyčůraný řecký pes
Vraceli jsme se kdysi z dovolené v pěkném, malém řeckém přímořském letovisku Parga. Mimochodem, tohle místo si zahrálo ve známé francouzské komedii Ukradli torzo Jupitera.
-
Pavel Kroneisl: Chvála dvanácettrojky
Když jsme stavěli domek u Lipna, potýkali jsme se se dvěma velkými problémy. Jak sehnat materiál a jak ho přivézt. Ten druhý jsem vyřešil tím, že jsme koupili Škodu 1203.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
