O odkladu školní docházky nemají rozhodovat rodiče, myslí si poslanec a učitel Pavel Klíma. Navrhuje proto novelu zákona
Novela školského zákona prošla prvním čtením v parlamentu. Mimo jiné se v ní navrhuje, aby prvňáci a druháci už za tři roky měli na vysvědčení slovní hodnocení místo známek. Hostem pořadu Přímá řeč je proto hlavní autor novely, poslanec a učitel Pavel Klíma z TOP 09. Nová pravidla chce zavést i pro odklady školní docházky.
„Institut odkladu školní docházky je správná věc, ale ve chvíli, kdy je systém zneužíván, tak to není systém. Běžné jsou v Evropě odklady pro tři až pět procent žáků, české školy mají 24 procent a teď už se blížíme k 25 procentům, rok od roku se to zvyšuje,“ uvádí Pavel Klíma.
Sám si podle svých slov v době, kdy byl ředitelem základní školy, ověřil, že pokud neexistuje legislativní rámec, vše závisí víceméně na tom, zda rodič chce poslat své dítě do školy v šesti letech. „Komenský už před 350 lety řekl, že dítě je zralé jít do školy v šesti letech. A my, jeho národ, se tomu v 25 procentech případů vzpěčujeme,“ komentuje.
„Možná si řeknete, kde je právo rodiče o tom rozhodnout? Ale já se ptám, kde je právo těch ostatních rodičů, kteří pošlou děti do školy v šesti letech, a ty pak mají čtvrtinu spolužáků o hlavu větší, u přijímaček soupeří s žáky o rok staršími? Navíc rodiče, kteří chtějí prodloužit dětem dětství, vůbec nedomýšlejí, že pak jejich dítě opouští základní školu v šestnácti, maturuje ve dvaceti, to nás všechno dobíhá časem,“ argumentuje.
Čtěte také
Hlavní problém Pavel Klíma vidí v tom, že současný systém dovoluje, aby o tak důležité věci rozhodl rodič. „A znovu říkám, to není nic proti rodičovskému právu, ale ti rodiče si třeba vůbec neuvědomují, že když dítě, které je zralé na školu, dostane roční odklad, tak se pak vlastně ve škole může nudit a může to být začátek i výchovně vzdělávacích problémů,“ dodává.
Novelou školského zákona nechce odklady zakázat, ale omezit. „Omezit tak, aby bylo dost energie, peněz a lidí pro děti, které opravdu odklad potřebují, kterým odklad pomůže v přípravě na školu. Celkově chceme pomoci plynulejšímu přechodu dětí ze školky do školy,“ vysvětluje s tím, že součástí jsou doprovodná opatření pro mateřské školy, základní školy i pedagogicko-psychologické poradny.
Pokud novela školského zákona projde parlamentem, měla by platit od roku 2027. Více o navrhovaných změnách si poslechněte v pořadu Přímá řeč, jehož hostem je hlavní autor novely Pavel Klíma.
Související
-
Národ Komenského posílá až čtvrtinu dětí do školy později, to je tristní, říká náměstek hejtmana
Velmocí v odkladech školní docházky se stala Česká republika, má jich nejvíc v celé Evropě. Pozdější nástupy do první třídy jsou přitom podle odborníků mnohdy zbytečné.
-
Dětem musí být ve škole dobře, to není třešnička na dortu, ale korpus, myslí si koordinátorka
V Česku chodí děti do školy nejméně rády ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle jejích údajů roste i počet dětských úzkostí a poruch chování.
-
Se současnou inkluzí, která posílá do běžných tříd i problémové žáky, speciální pedagožka nesouhlasí
Smyslové podněty i zvukové vjemy jsou klíčové při práci s hendikepovanými dětmi. Potvrzuje to Martina Hadačová, která vyučuje žáky s těžkým kombinovaným postižením.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
