Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Misionář pověřený rekatolizací podezřelých osob neváhal prohledat dům a ženu dohnal k slzám
V malé obci Předčice v těsném sousedství Týna nad Vltavou na Českobudějovicku žila v 17. století v době rekatolizace nábožensky pevná žena jménem Zuzana Pavlovková.
-
Součástí vojenských střelnic býval půlmon – mohutný násep, který pohlcoval vystřelené kule
Asi málokdo ví, co znamená slovo půlmon. Česky je to lapač kulí. Což stále zní trochu záhadně. Prozradíme, že šlo o součást vojenské střelnice – mohutný násep za terči.
-
Ve Křtěticích na Strakonicku rozdávali nadílku tři Mikulášové. I jejich oblečení bylo netypické
Součástí mikulášského průvodu bývají tradičně Mikuláš, čert a anděl. V Křtěticích na Strakonicku byste však ještě v druhé polovině 19. století hledali anděla marně.
-
Kanál, který měl propojit Vltavu a Dunaj, byl snem už od středověku. Z projektu ale nakonec sešlo
O propojení Vltavy s Dunajem se diskutovalo už od středověku. V závěru 19. století se objevil projekt, který počítal s propojením obou řek mezi Budějovicemi a Vídní.
-
Průkopníci četnické kynologie začínali s výcvikem psů na jihu Čech, první cvičiště bylo v Písku
Využití psů bezpečnostními složkami státu se datuje k přelomu 19. a 20. století. V krátkém sledu za sebou našli uplatnění nejprve u armády a později u policie a četnictva.
-
Lidé z Větrov koupili na zemské výstavě v roce 1891 zvon do kaple, která ale v obci ještě nebyla
V roce 1891 se na výstavišti v Praze konala Jubilejní zemská výstava. Většina z nás ji spojuje s vynálezy Františka Křižíka, měla ale význam i pro obec Větrovy na Táborsku.
-
Cesta dostavníkem z Budějovic do Prahy trvala od brzkého rána do pozdního večera. A stála dost peněz
V první polovině 19. století lidé často využívali dostavníky. Cestovali v nich obchodníci, poslové, úředníci či studenti. Šlechta dávala přednost vlastním kočárům.
-
Spolek Zlatá kniha dívek českých vydával dívčí čtení. Psali pro něj i autoři zvučných jmen
Ve druhé polovině 19. století se katolická církev zaměřila na vydávání knih nejrůznějších žánrů. Vznikala takzvaná Dědictví, což byly spolky, které tyto knihy vydávaly.
-
Na vepřové hody do Kožlí se sjížděla elita. Čtyřikrát tu byl Masaryk, o zábavu se staral i Burian
Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Švehla, František Udržal, Jan Syrový, Karel Engliš či Karel Čapek jsou podepsáni na úvodní stránce obecní kroniky Kožlí na severním Písecku.
-
Byly doby, kdy se přes česko-rakouskou hranici přeháněla stáda krav, aby lidé měli co jíst
Už několikrát jsme se ve Vltavínu dotkli tématu jihočeských hranic. Zpravidla v souvislosti s jejich ochranou. Nyní se podíváme pohledem vztahů mezi obyčejnými lidmi.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »
