Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Jak rostl význam zámku Hluboká, přenesl se jeho název i na městečko a osady pod ním
Samotný název Hluboká nesl původně jen hrad, později přebudovaný na zámek. Ten se roku 1840 začal díky knížeti Janu Adolfu II. ze Schwarzenbergu měnit v honosné sídlo.
-
Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Královský hrad v Písku měl mezi rezidencemi českých králů ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
-
Petr Vok prodal Rudolfu II. Český Krumlov i okolní vesnice, ale archiv si nechal odvézt do Třeboně
Petr Vok z Rožmberka měl podle smlouvy ze září 1600 prodat a postoupit své sídelní panství českokrumlovské císaři a králi Rudolfu II. K předání došlo o rok později.
-
Na jihu Čech stálo asi deset větrných mlýnů. Zůstala jen zřícenina na kopci Větrák u Mladé Vožice
V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem.
-
Zrušení roboty připomíná památník u Vrcovic na Písecku. Postavili ho na louce, ale dnes už je v lese
Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 znamenalo definitivní zánik středověkého feudálního systému. Rozsáhlé správní reformy se dotkly také samosprávy jednotlivých vesnic.
-
Karel IV., otec vlasti. Jako první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378.
-
Z Kohna se stal Kende. I tak ale židovská rodina přišla o firmy a většina členů zahynula v táborech
Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Budějovicích. V roce 1911 založili továrnu na čištění peří.
-
V místě zvaném Kamenná věž sídlili lidé už v době kamenné. Kdo vykopal mohutné příkopy, se ale neví
Na vyvýšeném hřbetu nad klidnou hladinou římovské přehradní nádrže se nachází starobylé opevnění nazývané Kamenná věž. Dojdeme sem pohodlnou procházkou z Velešína.
-
Koncem druhé světové války zažily České Budějovice dva nálety amerických bombardérů
V magazínu Vltavín připomeneme březen 1945 a největší nálet spojeneckých letadel na České Budějovice. Kromě toho se vrátíme do historie školství a vydávání novin.
-
V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »