Zdeněk Zajíček

Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku, která je nevšední dobou svého vzniku.

V Pelhřimově došlo v roce 1732 k události, která místním nahnala hrůzu. Když byla otevřena krypta pod podlahou kostela svatého Bartoloměje, spatřili lidé podivnou věc.

Filmový, kytarový i kávový festival, prohlídky železničního depa nebo projížďka na kole po právě dokončené dálnici. To všechno nabízí první říjnový víkend na jihu Čech.

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.

O tom, že země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře našel stříbrné mince.

Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku.

Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji. Kronika farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí.

Víte, jak vzniklo pořekadlo, které praví, že kominík přináší štěstí? V pořadu Vltavín to vysvětlí Josef Bažant, místopředseda spolku pro založení muzea kominického řemesla.

V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám.

Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech.