Mlynář Hammerschmidt vykopal v Jindřišském údolí náhon a pak vytesal verše do skály. Ty tu zůstaly dodnes
Mezi Jindřiší a Blažejovem u Jindřichova Hradce tvoří Hamerský potok malebné Jindřišské údolí. Je v něm jedna mimořádná zajímavost – dnes už špatně čitelný nápis na skále připomíná vyhloubení mlýnského náhonu a vysázení stromořadí v roce 1789.
Nápis je v němčině a dokonce veršovaný. V překladu říká: „Stůj poutníku a pohleď na toto dílo, jež teprv nedávno vzniklo, s chytrostí vymyšleno, za nemožné považováno. Skrze myšlenku a úsilí, skrze peníze, píli, umění a práci zde vyrostla alej, zahrada rozkvetla květinami, skrze černé umění roztrhána skála, vodní proud přiveden ke mlýnu. S milostí mého stvořitele jsem toto dílo dokončil, proto buď jemu samému čest, jako člověk nežádám pro sebe žádnou slávu. Andreas Hamerschmit 1789.“
Náhon přiváděl vodu na mlýn stojící na okraji Jindřiše. Mlynář Andreas Hammerschmidt ho vyženil roku 1762 s vdovou Kaiserovou, ale musel vychovat její tři dcery a syna Jiříka. Navíc se zavázal, že po patnácti letech Jiříkovi mlynářskou živnost předá.
Jenže nevlastní syn Jiřík Kaiser byl slabý a tělesně postižený, takže roku 1786 se mlýna zcela vzdal ve prospěch činorodého otčíma. Hammerschmidt měl nyní volné ruce, a tak založil ve svahu zahradu a pracně vykopal náhon, pro nějž musel vystřílet průraz ve skále.
Přímo nad náhonem zvěčnil své dílo vytesaným nápisem. Vymyslel ho sám, nebo si přizval na pomoc básníka? Kdo ví. Verše na skále existují dodnes, Hammerschmidtův mlýn už v Jindřiši nestojí. Byl po částech zbořen kolem roku 1965 a 2005.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
