Neumím psát čitelně, tak to přenechávám kolegyni, směje se kronikářka Boršova nad Vltavou
Knihovnicí byla už v původní knihovně, v takzvané staré škole. O prázdninách ještě Romana Rýcová obsluhuje turistické informační centrum, od posledních voleb je místostarostkou Boršova nad Vltavou a na sklonku roku 2020 se stala i kronikářkou.
O svém působišti, nové knihovně vedle obecního úřadu, která funguje pátým rokem, Romana Rýcová říká, že má genia loci. „Zčásti byla postavena ze starých garáží, které hyzdily okolí. Kdybyste se na ni podívali shora, uvidíte, že má tvar otevřené knihy. Chodbička tvoří její hřbet, moje zázemí s pultem a dětským koutkem představuje listy otevřené na jednu stranu a vlastní knihovna se studovnou na stranu druhou,“ popisuje knihovnice.
Zároveň upozorňuje na studovnu knihovny. „Současně je to také galerie, protože každý měsíc tady pořádáme výstavu obrazů autorů, pro které je kreslení a malování většinou koníčkem, nikoli profesí, a jsou rádi, že můžou vystavovat,“ vysvětluje.
Na kroniku není sama
Romana Rýcová říká, že neumí psát čitelně, proto ruční zapisování přenechává kolegyni Aleně Suché. „Já připravuju podklady a ona je zapisuje do kroniky speciálním perem,“ komentuje spolupráci, která začala na podzim loňského roku.
Čtěte také
Články o dění v Boršově nad Vltavou získává ze zpravodaje obce, ve kterém jsou zachyceny nejdůležitější místní události. Některé texty připravuje starosta a některé zaměstnanci úřadu. „Jsou pro nás důležité například informace z matriky, z evidence obyvatel nebo o poplatcích,“ upřesňuje kronikářka s tím, že podklady tak v podstatě připravují všichni, kdo mají s obcí něco společného.
Na jednom ze stolů ve studovně Romana Rýcová rozložila zatím poslední rozměrnou knihu navazující na předchozí svazky obecní kroniky, které jsou už uložené v archivu v Českých Budějovicích. Kniha v tmavě červených deskách byla založena v roce 2010.
Boršov nad Vltavou vede kroniku od 20. let minulého století. „Už dříve tu ale působila velmi aktivní skupina baráčníků, která psala svou kroniku, v níž také nacházíme informace o obci a zdejších událostech,“ podotýká kronikářka.
Na dalším stole se lesknou stránky otevřeného alba s fotografiemi z akcí, o kterých se píše v boršovské kronice.
Související
-
Unikátním dokumentem života ve Zlaté Koruně je školní kronika, kterou psal kantor Antonín Borový
„První učitel v zlatokorunským klášteře, byl přijmutý 20. aprila 1782. On študýroval pět let v Pasově logiku a šest let v Krumlově u jezuitů i též dvě léta světská práva.“
-
Zápisy z roku 1968 musel kaplický kronikář vyříznout a přepsat. Původní verzi ale tajně schoval
Gedenkbuch von Kaplitz a Gedenkbuch der Stadt Kaplitz jsou nadpisy původních německých pamětních knih Kaplice. Zaznamenávají období mezi lety 1904 a 1939.
-
Kronikářka Zlivi v zápisech ráda sleduje, jak se město měnilo. Sama zaznamenává desítky akcí ročně
Loni uplynulo 60 let od povýšení Zlivi na město. Příští rok uplyne 100 let od založení první zlivské obecní kroniky. A v mezičase se setkáváme s kronikářkou Ivou Kučerovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
