Nautilus, který hojí rány. V hyperbarické komoře dostanou pacienti do krve šestkrát víc kyslíku

„První hyperbarická komora byla taková roura, opravdu to vypadalo docela hrozně. Druhá už byla sofistikovanější a třetí je velmi dokonalá komora, která splňuje všechny nároky na léčbu přetlakovým kyslíkem a hyperbaroxii,“ vzpomínal v rozhovoru pro magazín Zdravíčko v roce 2020.

Předchozí komora vypadala trochu jako Nautilus, ponorka z románů Julese Verna, a cisterna v jednom. Nejnovější objekt popisoval Pavel Kopačka také jako rouru, ale už mnohem větší. „První komora byla jen pro jednoho pacienta, druhá pro dva a v této se může léčit už šest pacientů najednou,“ dodal. Uvnitř komory jsou sedačky, pacienti připomínají kosmonauty při cestě do vesmíru.

Princip léčby spočívá podle Pavla Kopačky v tom, že pacient v hyperbarické komoře dýchá čistý kyslík. „Komora se natlakuje. Je tam přetlak jeden a půl megapascalu, to je asi jako když se potopíte do patnáctimetrové hloubky. Přitom se dýchá čistý kyslík. V plazmě se rozpouští šestinásobné množství kyslíku než za normálního tlaku. To znamená, že se k poškozeným tkáním dostane šestkrát víc kyslíku,“ vysvětlil.

Pacienti dýchají čistý kyslík prostřednictvím masek na obličeji. „Komora se plní vzduchem, ne kyslíkem, to by bylo nebezpečné, takže oni dýchají čistý kyslík tou maskou a komora je přitom naplněná vzduchem na přetlak jeden a půl megapascalu,“ potvrdil Pavel Kopačka.

Čtěte také

Boty plochou nohu nevytvoří. V takzvané barefoot obuvi žádný přínos nespatřuji, říká ortoped

Napouštění komory trvá 20 minut, potom pacienti dýchají čistý kyslík 90 minut a vypouštění trvá dalších 20 minut. „Někteří lidé těžko vyrovnávají tlak ve středouší, jako když v letadle musíte polykat, abyste vyrovnali tlak, nebo když se potápíte. Některým pacientům to způsobuje potíže, proto napouštění a vypouštění trvá delší dobu,“ doplnil primář.

Během procedury si podle něj lidé mohou číst, poslouchat hudbu, v komoře je i televize. „Není to nepříjemné, někdo tam klimbá. Na psychiku to žádný vliv nemá,“ řekl.

Jedinou výjimkou jsou lidé, kteří trpí klaustrofobií. „Ti bohužel nejsou schopni léčbu absolvovat, protože jejich pocity jsou tak strašné, že kdybychom je zavřeli do komory, tak to nevydrží, začnou se bránit a tlouct, že chtějí ven. Ti, kterých se to týká, ale tohle o sobě obvykle ví, takže tam je už předem ta léčba vyloučena,“ dodal Pavel Kopačka.

Hyperbarická komora se v minulosti používala hlavně k léčbě otravy oxidem uhelnatým, další takzvaně absolutní indikací je plynatá sněť, která je typická pro zranění zvířaty nebo válečná zranění. Dnes využívají komoru pacienti s těžko se hojícími ranami, úrazy bérců, s ušním tinitem, tedy pískáním v uších, po plastikách, se záněty kostí, bércovými vředy, ale i pro podporu potence a duševní pohodu. Šestinásobné množství kyslíku v tkáních se prostě pozná...

Celý rozhovor z magazínu Zdravíčko o léčbě v hyperbarické komoře, který je i vzpomínkou na emeritního primáře Pavla Kopačku, si poslechněte online.