Na jihu Čech je víc svobodných mužů než ženatých, ukázalo sčítání. Žijí tu také vyznavači víry Jedi i pastafariáni

15. únor 2022

Nejrozsáhlejším statistickým projektem desetiletí bylo sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021. Trvalo 46 dní a zapojilo se od něj mnoho lidí i institucí. Výsledky nyní statistici postupně zpracovávají a zveřejňují.

Sčítání se uskutečnilo po deseti letech. Oproti roku 2011 ubyla téměř polovina otázek. „Otázky na národnost a náboženskou víru byly dobrovolné. Některá data byla napojena z administrativních zdrojů. Vůbec se nevyplňovaly údaje o domech, které byly plně převzaty z registrů, ani o majetkových poměrech a vybavení bytů,“ uvádí Michal Kolísek, který byl vedoucím sčítání na jihočeské správě Českého statistického úřadu.

V Jihočeském kraji v době sčítání žilo 631 801 obyvatel, což bylo zhruba o tři a půl tisíce více než při sčítání v roce 2011. „Dlouhodobě populace stárne. Průměrný věk Jihočechů při sčítání byl 43,2 let. O deset let dříve to bylo 41,2 roku. Jihočeská populace tedy zestárla v průměru o dva roky,“ doplňuje Michal Kolísek.

Michal Kolísek a Irena Votrubová z jihočeské krajské správy Českého statistického úřadu

V kraji poprvé žilo více svobodných mužů než ženatých. Podle Ireny Votrubové, vedoucí oddělení informačních služeb a správy registrů jihočeské pobočky Českého statistického úřadu, to zřejmě souvisí s tím, že pro část populace již není důležité mít svazek podložený úředně. „Také se mohla projevit vládní opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií, kdy bylo konání sňatků velmi výrazně omezeno,“ uvažuje.

Kromě trendu stárnutí obyvatel je zřetelná změna v oblasti vzdělanosti. „Na jihu Čech za posledních deset let vzrostl počet vysokoškoláků, a to o více než třetinu. Tato situace se odvíjí od celospolečenského trendu, kdy je kladen vyšší důraz na dosažené vzdělání. Mladým lidem je také nabízena mnohem širší škála vysokých škol, zejména soukromých. Do toho vstupuje i nemalá skupina obyvatel, která si doplňuje vzdělání již v pracovním procesu,“ upřesňuje Michal Kolísek.

Kuriozity se objevily v otázce náboženské víry. „Projevila se lidová tvořivost. V jižních Čechách se sečetlo například necelých tisíc vyznavačů víry Jedi, více než 160 pohanů a téměř 150 pastafariánů,“ usmívá se Irena Votrubová.

Sečíst se šli už i Josef s Marií

Sčítání lidu je podle Michala Kolíska celosvětovou akcí koordinovanou OSN a mělo by se konat ve většině zemí světa. Některé státy mají už tak propojené a kompletní registry obyvatel, že informace čerpají pouze z nich.

První moderní sčítání v českých zemích se uskutečnilo již v roce 1869 a poté se opakovalo přibližně v desetiletých intervalech. „Soupisy obyvatel se však prováděly dávno před tím, již ve starověkém Římě měli propracovaný systém. Všichni navíc určitě znají příběh popsaný v evangeliu svatého Lukáše o tom, jak se ke sčítání vydali z Galileje do Nazaretu Josef s Marií, která čekala dítě,“ připomíná Irena Votrubová.

„První československé sčítání se konalo k 15. únoru 1921 a bylo sčítáno obyvatelstvo v místě přítomné, nikoli bydlící. Zjišťovala se především národnost, jazyk a povolání ve srovnání s rokem 1916, aby bylo možné zjistit změny způsobené válečnými lety,“ dodává.

Čtěte také

Při loňském sčítání bylo poprvé preferováno on-line vyplnění dotazníku. K tomu přispěla i opatření spojená s pandemií koronaviru. Elektronicky se podle Ireny Votrubové nakonec sečetlo 85 procent obyvatel, zbývající vyplnili klasické formuláře na kontaktních místech.

Právě tady měli pracovníci i nečekané zážitky. „Jeden pán se například po vyplnění dotazníku svěřil, že hledá partnerku, a zjišťoval, zda ve svém okolí neznáme nezadanou paní,“ vypráví Irena Votrubová.

Smyslem sčítání je získat unikátní informace o životě v České republice, které nelze zjistit jiným způsobem. „Zejména data o domácnostech a jejich složení jsou velmi žádaná. Získané údaje mohou pomoci při plánování vybavenosti nebo dopravní obslužnosti. Pomáhají při zajištění kapacit ve zdravotnických a vzdělávacích zařízeních, jsou využívána také složkami integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje Michal Kolísek. Výsledky jsou také publikovány na webu scitani.cz.

Celý rozhovor se zástupci jihočeské krajské správy Českého statistického úřadu Irenou Votrubovou a Michalem Kolískem o sčítání lidu, domů a bytů a jeho výsledcích si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.