Češi nejsou ateisté, naopak věří kdečemu a různě to míchají, říká katolický jáhen Michal Opatrný
Češi jsou spíše ateisté, nicméně Vánoce v nich probouzejí duchovno. I nevěřící jihnou a občas přijdou – z tradice, nebo ze zvědavosti – také na půlnoční mši. Jak se k tomu staví katolická církev? Na trochu s nadsázkou položenou otázku, zda by takového návštěvníka z kostela vyhnal, anebo ho tam naopak přivítal, odpověděl jáhen Michal Opatrný z českobudějovické diecéze.
„Je potřeba především říct, že Češi nejsou ateisté. I když se mluví o tom, že patříme k národům, které vyznávají víru nejméně, tak to neznamená, že jsme ateisté,“ reaguje Michal Opatrný.
„Ateista je někdo, kdo je přesvědčený o tom, že není ani Bůh ani nějaká kosmická síla, nějaká energie ani osud ani nic jiného, a má pro to dobré argumenty. A tohle my v Česku nemáme. Tady právě sociologické výzkumy ukazují, že Češi naopak věří kdečemu. Všemu možnému. A různě to míchají,“ vysvětluje muž, který je jáhnem z poslání, zatímco občanským povoláním je proděkanem teologické fakulty Jihočeské univerzity.
Naše tendence k jakési víře se podle něj projevuje i o Vánocích, kdy vyvstává do popředí zájem o křesťanská témata. „To je na jedné straně třeba právě ona návštěva půlnoční liturgie, na druhé například dobročinnost, která tady historicky byla, je spojena s koledou, dnes se sbírkami,“ říká.
Čtěte také
Lidé jsou prý nejen podle zkušenosti Michala Opatrného v období Vánoc štědřejší. „To je skutečnost. Někdy je škoda, že si lidé neumějí Vánoce prožít až do ledna, kdy jsou Tři králové a další svátky, které také patří k Vánocům. Češi si potřebují svátky jaksi ‚předžít‘ už v adventu. Ale ono by nemuselo být nutné přetěžovat se tolik přípravou na Vánoce a ještě dobročinností. Na tu je na počátku ledna také prostor,“ připomíná.
A jak je to s oním ateistou, kterému najednou vyvstal zájem o křesťanské téma a možná se dostavila i potřeba čas od času a pro jistotu pro „Pána“ něco udělat? „Ateista na půlnoční? Určitě není namístě, abychom jej z bohoslužby vyháněli. U nás v hlubocké farnosti je rozhodně nevyháníme a já o tom nemusím ani s nikým vést spory. Ale myslím si, že naopak v tom našem českém prostředí by bylo dobré, abychom je uměli také pěkně přivítat. A to je právě role ostatních věřících jako dalších hráčů na pomyslném hřišti, aby ani oni nepřišli do kostela jenom konzumovat nějakou službu, ale aby ji uměli také poskytnout,“ komentuje Michal Opatrný.
Celý rozhovor s katolickým jáhnem a vysokoškolským pedagogem Michalem Opatrným si poslechněte online.
Související
-
Ježíšek pořád proti někomu bojuje, ale neprohrává. O Vánoce se nebojím, usmívá se etnograf
Naši předci během adventu nezdobili svá obydlí, neslavili. Naopak se postili v jídle i v chování. Byly to dny ticha, zimy a tmy. Pravé oslavy vypukly až na Štědrý večer.
-
Vánoce jsou svátky, takže etiketa velí svátečně se obléct, stolovat a dodržovat zvyky
Mezi významné rodinné události patří nejen svatby, jubilea, maturity, ale také Vánoce. „Podle mě není slavnostnější den,“ říká odbornice na etiketu Alena Špačková.
-
Manažer spálil všechny mosty do podnikatelského světa a stal se farářem na Hluboké
Tomas Van Zavrel je katolický farář. Jeho cesta k víře ale byla hodně klikatá. Vystudoval práva v Holandsku a po revoluci se vrátil do Čech jako expert realitní kanceláře.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.