Ježíšek pořád proti někomu bojuje, ale neprohrává. O Vánoce se nebojím, usmívá se etnograf Jan Kouba
Naši předci během adventu nezdobili svá obydlí, neslavili, netančili. Naopak se postili v jídle i v chování. Byly to dny ticha, zimy a tmy. Pravé oslavy vypukly až na Štědrý večer – poté, co vyšla první hvězda, rozsvítili i lidé bohatě svá obydlí, dali si sváteční večeři a čekali na půlnoční. A během toho se bavili nejrůznějšími obyčeji.
Jak vysvětlil etnograf Prácheňského muzea v Písku Jan Kouba, Ježíšovo narození pak lidé světili několika dalšími svátky. Teprve do nich se soustředily hody a vánoční program. Připomínky Vánoc mizely z lidských obydlí až na Hromnice. „My jsme si to celé otočili,“ říká Jan Kouba s tím, že slavíme už od listopadu a po rozdání dárků pro řadu lidí Vánoce končí.
Historie vánočních svátků je velmi stará. „Vůbec poprvé v dějinách lidstva někdo slavil narození Ježíše Krista – alespoň podle nejstarší zmínky, kterou máme k dispozici – ve čtvrtém století našeho letopočtu. Kdy to přichází do Čech, těžko říci. Ale jisté je, že ve středověku tady lidé Vánoce slavili. Slavili je v úplně jiné podobě, než je slavíme dnes,“ uvádí etnograf.
I advent byl zcela jiný. Třeba to, že Štědrému dni budou předcházet čtyři neděle, nikoli týdny, a že délka adventu bude klouzavá od 22 do 28 dnů, se rozhodlo až ve středověku.
Čtěte také
„Všechno se utváří postupně, posouvá se to, upravuje, mění. A ty změny jsou pořád rychlejší a rychlejší. Kdybychom se probudili za sto let, Vánoce nepoznáme. Pravděpodobně zůstane duchovní stránka věci, bude se připomínat narození Ježíše, ale jaké tradice, zvyky, události s tím budou spojené, kdo ví,“ uvažuje Jan Kouba.
Iniciativu za to, abychom se začali vyhýbat pojmu Vánoce, z pozice etnografa nehodnotí. O zánik nejoblíbenějších svátků v roce se ale nebojí: „Určitě se to nestane. Pokud nějaké svátky něco překonaly, všechny události a režimy, tak to byly Vánoce.“
„Ostatně existuje i iniciativa Zachraňme Ježíška proti Santa Clausovi – je to úsměvné, protože Ježíšek pořád proti někomu bojuje. Před první světovou válkou bojoval proti Weihnachtsmannovi z Německa, potom proti Dědovi Mrázovi, teď proti Santa Clausovi… A Ježíšek všechny porazil, Ježíšek neprohrává! Takže se nebojím ani o ty Vánoce,“ dodává s úsměvem.
Celý rozhovor s etnografem Janem Koubou o jednotlivých svátcích adventu a Vánoc i o starých obyčejích ve srovnání s novými zvyky si poslechněte online.
Související
-
Vánoce jsou svátky, takže etiketa velí svátečně se obléct, stolovat a dodržovat zvyky
Mezi významné rodinné události patří nejen svatby, jubilea, maturity, ale také Vánoce. „Podle mě není slavnostnější den,“ říká odbornice na etiketu Alena Špačková.
-
Čokoládovými figurkami se stromečky zdobí jen v Čechách. Vánoční kolekce vystavuje Jihočeské muzeum
Vánoce v čokoládě. Tak se jmenuje výstava v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Představuje perličky z české sbírky, která je největší kolekcí svého druhu na světě.
-
Vánoční ozdoby mohou být i vášní, sběratelka má přes 500 kousků z různých období
Přes 500 historických vánočních ozdob má ve své sbírce Alena Gondeková. Na počátku byla náhoda. Když šla na bleší trh pro hodiny, koupila si první staré vánoční ozdoby.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
