Po pracovním úrazu má zaměstnanec vždy nárok na odškodnění, někdy třeba i doživotní rentu, říká specialista
V Česku se ročně stane zhruba 40 tisíc pracovních úrazů. Patří mezi ně vše, co se nám přihodí v práci nebo v areálu firmy, případně i na pracovní cestě. K úrazu přitom nemusí dojít jen při činnosti spjaté s pracovním úkolem, můžeme si prostě zvrtnout nohu na schodech. Ve všech případech zaměstnanci náleží náhrada škody.
Výše náhrady je různě odstupňovaná a proplácí se z pojistky. „Povinností firmy je mít pojištění. Zaměstnavatel by měl být pojištěn na to, že se něco může stát jeho zaměstnanci, a z této pojistky potom půjdou peníze přes zaměstnavatele k pracovníkům,“ vysvětluje specialista na odškodnění po úrazech Tomáš Beck z platformy odškodníme.cz.
Zaměstnancům může být jedno, co všechno si firma do pojistky sjedná, případně jestli tuto zákonnou povinnost vůbec plní. Odpovědnosti ji to nezbavuje, naopak. „My jako zaměstnanci jsme ze zákona kryti, a pokud se někdy náhodou stane, že zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistku neplatí, tak i přesto má povinnost nám vykompenzovat vzniklou škodu,“ zdůrazňuje Tomáš Beck.
Kromě náhrady škody může jít v některých případech i o kompenzaci sníženého společenského uplatnění, takzvané bolestné, dále o dorovnávání platu, náhradu cestovného nebo ošetřovného.
Čtěte také
„Případně nám zaměstnavatel může platit i doživotní rentu, a to pokud náš zdravotní stav neumožní vykonávat dál práci, kterou jsme dělali před úrazem. Může se stát, že po úraze vykonáváme práci, která je hůř finančně ohodnocená. Tak právě v tom případě by měla doživotní renta člověku životní úroveň dorovnávat,“ doplňuje specialista.
V průměru jde podle něj o částky kolem milionu korun. „Podle statistik naší společnosti, která pomáhá poškozeným odškodnění získávat, se dnes průměrná částka pohybuje kolem 980 tisíc korun,“ uvádí.
Je ale rozdíl, jestli do soudního řešení jdeme s někým, kdo problematice rozumí, nebo sami. „Podle našich průzkumů osmdesát procent lidí neví, na co mají nárok. Úplně zorientovaní nemusejí být ani pracovníci, na které zaměstnavatel řešení věci deleguje. Jestliže vše necháme jen na zaměstnavateli, riskujeme, že o některé položky úplně přijdeme, nebo se dostaneme na podstatně nižší částky. Proto je důležité přijít k opravdu kvalitnímu, ideálně soudnímu znalci, který vypracuje kvalitní posudek,“ uzavírá Tomáš Beck.
A jak se podle jeho zkušeností firmy k proplácení odškodného staví? Jaké mýty panují mezi zaměstnavateli a co netuší mnohý živnostník? Celý rozhovor se specialistou na odškodnění Tomášem Beckem si poslechněte online.
Související
-
Řadu činností převezme umělá inteligence, ale tekoucí umyvadlo stále bude muset opravit člověk
Prostřednictvím krajské pobočky úřadu práce v Českých Budějovicích zaměstnavatelé nejčastěji hledají řidiče nákladních aut. Žádaní jsou i zedníci, tesaři nebo pokrývači.
-
Firmy s více než 25 pracovníky musí mít čtyři procenta zaměstnanců se zdravotním postižením
Lidé se zdravotním postižením mají většinou stejné ambice a životní plány jako lidé bez znevýhodnění. Chtějí být užiteční, založit rodinu, věnovat se svým zájmům, pracovat.
-
V Česku už bude pět milionů lidí starších 55 let. Dobré příklady jejich zaměstnávání oceňuje soutěž
Zaměstnávat lidi ve věku nad 55 let je někde běžné, někde nezvyklé. Jak ale bude populace stárnout, bude sílit potřeba starší pracovníky na trhu umístit a udržet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.