V kupoli budějovické Černé věže byl ukrytý groš z 16. století, na vrcholku kostela prostřelené dokumenty, vzpomíná historik

14. únor 2025

Domy a památky kolem nás vydávají různá svědectví. Cenné poklady se často skrývají třeba v kupolích kostelů a dalších historických budov. Jedinečnou možnost detailně prozkoumat ty českobudějovické měl historik a numismatik Jiří Chvojka. Byl například u toho, když se v roce 1992 otevírala schránka z kupole Černé věže.

Schránka ukrytá v kupoli českobudějovické Černé věže vydala svědectví hned z několika období. Nejstarší artefakty pocházely z roku 1577, kdy byl ikonický symbol krajského města dostavěn. Šlo například o pamětní spis nebo pražský groš.

Historik a numismatik Jiří Chvojka

Minci přinesl Jiří Chvojka s sebou do studia Českého rozhlasu České Budějovice. „Hodnotu měla ve své době značnou. Třeba středověký havíř musel celý den tvrdě pracovat v těžkých a nebezpečných podmínkách, aby si právě jeden takový groš vydělal. Za něj si mohl koupit dvě kuřata,“ uvádí historik a numismatik.

„Navíc je to mince stříbrná, ve své době byla velmi hledaná nejen u nás, ale i v celé Evropě,“ vyzdvihuje význam pražského groše.

Dále skrývala kupole Černé věže třeba také unikátní bankovku, takzvanou bankocetli z počátku 19. století. „Byla z třetího uložení, když se Černá věž opravovala v roce 1809. Jedná se o naše nejstarší papírové peníze. Bankocetle mají nezvyklý tvar, tiskly se na výšku jen po jedné straně. My jsme našli jednozlatku a dvouzlatku, byly v perfektním stavu,“ vzpomíná Jiří Chvojka.

Cenné dobové artefakty našli historici i na vrcholku někdejšího kostela svaté Anny na rohu ulic Kněžská a Karla IV. Dokumenty byly sice v dobrém stavu, ale někdo je prostřelil. „Když jsem to konzultoval s odborníkem na zbraně, ten odhalil, že šlo o vojenskou pušku. Byl to tedy pozdrav z května roku 1945,“ dodává Jiří Chvojka s úsměvem.

Celý rozhovor s historikem a numismatikem Jiřím Chvojkou si poslechněte online.

Spustit audio

Související