Víc času, víc seriálů, méně knih. Covidová doba paradoxně odnaučila lidi číst

18. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Čtení

Schopnost číst, porozumět textu, ale třeba se z něj také něčemu naučit, zapamatovat si ho a pracovat s ním – tomu všemu se říká čtenářská gramotnost. Vychází i z množství knih, které jsme přečetli, a z jejich kvality. To ruku v ruce stoupá se vzdělaností člověka.

Vzdělanost napříč společností roste, touha vzít do ruky knížku ale spíš upadá. Čtenářská gramotnost je však podle Jindry Plamitzerové ze společnosti Scio důležitá.

„Když studujeme, tak potřebujeme myslet. A jestliže jsme nedostateční čtenáři, nemáme čtenářskou zkušenost, tak zaostáváme i v myšlení a schopnosti studovat. Čtenářská gramotnost tedy svým způsobem předurčuje i naši úspěšnost ve škole,“ říká.

Jindra Plamitzerová ze společnosti Scio

Čtení tištěných knih je užitečné i ke vnímání gramatiky, zlepšuje paměť, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, abstraktní myšlení. Dokážeme se také díky němu lépe orientovat v nových termínech a najít si informace ke všemu, co potřebujeme.

Jak ovšem motivovat ke čtení v době elektronické? Jak dokopat ke knížkám teenagera? „Ono to čtení není jenom o knihách, beletrii nebo odborných textech. Dnes velkou část čtení zabírají elektronická média, a to není špatně,“ odpovídá Jindra Plamitzerová.

Elektronická média toho totiž podle ní mnoho umožňují – dostat se k informacím rychle, z mnoha zdrojů, vyhledávat v nich. „Takže bych třeba šestnáctiletého kluka určitě nenutila číst knížky, počkala bych, až si k nim cestu najde. Nechala bych ho, aby si všechno, co teď ke svému životu a do školy potřebuje, vyhledával i ve zprávách na internetu a na sociálních médiích. To všechno je čtení, je více možností než před dvaceti lety,“ dodává.

Ruku na srdce, ani dospělí často ve volných chvílích nečtou. „Dnešní doba klade velké nároky na čtenářskou gramotnost dospělých v tom, že se musíme dál vzdělávat, číst neustále nějaké texty a seznamovat se s nějakými materiály, což je třeba velký rozdíl oproti našim rodičům a prarodičům. A naše děti se budou muset vzdělávat ještě víc a často se přizpůsobovat,“ myslí si Jindra Plamitzerová.

Čtěte také

„To někdy vede k únavě a ve volném čase chceme spíš vypnout mozek než pokračovat ve čtení. Ale jestliže nám kniha přináší radost, tak si budeme číst a nikdo nás k tomu nemusí nutit. A pokud trávíme raději čas na sociálních sítích, tak fajn, jen tady musíme uplatnit svou čtenářskou gramotnost zase tím, že jsme schopni si například ověřit, jestli článek, který jsme tam četli, je založený na faktech, anebo je to jen něčí výmysl,“ doplňuje.

Knížky paradoxně upozadila i doba koronavirová. „Mladí a dospělí lidé podle výzkumů Národní knihovny České republiky mnohem více času tráví na internetu a sledováním seriálů a filmů. Ačkoli měli všichni více času, tak ten stres způsobil, že po knížkách sahali méně často. Takže možná, až se doba uklidní a budeme mít zase nějaké jistoty, tak po té knížce znovu sáhneme. Protože my ke čtení knih potřebujeme klid a pohodu, jinak se nemůžeme soustředit,“ komentuje Jindra Plamitzerová.

Co tedy udělat pro udržení čtenářské gramotnosti své a svých dětí? „Sednout si s dětmi, společně si číst, ať už nahlas, nebo kombinovaně. To je to nejvíc, co s nimi můžeme dělat, aby byly v životě úspěšné, spokojené a emočně vyzrálé. Sdílet s nimi čtenářské zážitky, doptávat se. A my dospělí, když si budeme chtít odpočinout, nepustíme si televizi, ale vezmeme si knížku,“ uzavírá specialistka společnost Scio Jindra Plamitzerová.

Co si myslí o takzvané povinné četbě a další zajímavosti o čtenářské gramotnosti si poslechněte v rozhovoru s Jindrou Plamitzerovou online.

Spustit audio

Související