Jak přivést děti ke knihám? Škola dokáže hodně, ale pokud nečtou rodiče, je to těžké

18. červenec 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Děti čtou Harry Pottera

Dokáží české děti porozumět psanému textu? Umí ho interpretovat, vyhledávat v něm informace a spojit ho s vlastními zážitky? Takzvanou čtenářskou gramotnost testuje společnost Scio. Ta se také věnuje řadě projektů, které mají tyto schopnosti rozvíjet.

I když se mluví o tom, že dnešní děti čtou velmi málo, podle Jany Codlové ze společnosti Scio to není tak špatné. „Za ta léta, co testujeme čtenářskou gramotnost, není tendence zcela klesající. Ukazuje se, že porozumět textu a vyhledávat v něm informace dokáží spíše holčičky než chlapci, ale celkově na tom nejsou české děti úplně špatně,“ říká.

Zásadní podle ní ale vždy je situace v konkrétní rodině. „Když je dítě obklopeno knihami, jeho rodiče sami čtou a čtou i dítěti, tak je pro dítě čtení samozřejmostí. Když rodiče nemají na knihy čas, mohou to děti pociťovat. Jsou pak třeba navedeny na poslech nebo sledování televize, ale společné čtení, prožívání příběhu je nenahraditelné,“ připomíná Jana Codlová s tím, že roli předčítačů mohou převzít i prarodiče.


Nikdy není brzy začít číst dětem a s dětmi a nikdy také není pozdě. Buďte vzorem. Když dítě uvidí, že rodiče sami čtou, že je to běžná činnost, bude číst také. Stane se to pro něj samozřejmostí.

Už kolem jednoho roku věku dítěte je dobré začít předčítat jednoduchá říkadla, která jsou velmi rytmická a děti na ně reagují. Potom mohou vzít do ruky obrázkové knihy a prohlížet si je. „Dítě pak vnímá knihu jako zvláštní předmět, který odhaluje tajemství,“ dodává.

Knihy rozvíjí slovní zásobu i fantazii a společné čtení může posilovat i vztahy mezi rodiči a dětmi. Rodiče by ale neměli nutit dětem výhradně knihy, které jsou podle nich jediné správné a kvalitní. „Oslovila mě jedna maminka, že si její dcera vybírá jen červenou knihovnu, nekvalitní románky, že to je hrůza. Já jsem řekla: Nechte ji, ať to čte, ona se časem dostane k jinému typu literatury,“ vzpomíná Jana Codlová.

Čtěte také

Čtenářskou gramotnost hodně podporují školy, ve třídách jsou často police s knihami a vůbec není výjimkou, že si děti o přestávkách si čtou. Vliv rodičů a školy by měl být půl na půl, ale ve skutečnosti tomu tak není. „Řada dětí pochází z nepodnětného prostředí, kde rodiče nečtou, nejsou tam vůbec knížky. Máme zkušenosti s dětmi, které ve třetí třídě skoro ani neumí číst. Pak mohou pomoci různé podpůrné prostředky, třeba školní čtenářské kluby. Škola dokáže odvést veliký kus práce,“ komentuje Jana Codlová.

Velmi prospěšné jsou podle ní ale i audioknihy. Když dítě samo nečte, můžeme ho přivést ke knize přes mluvené slovo. „To není tak náročné, nemusí se soustředit na ta slova, může poslouchat kdekoliv a právě přes poslech se dostane ke knize samotné. Doporučujeme rodičům, ať to nevzdávají, když dítě nečte, ať zkusí nejprve mluvené slovo,“ popisuje.

Další užitečné rady najdou rodiče na webu svetgramotnosti.cz. „Neustále přidáváme tipy na knihy, novinky, různé materiály a rady, jak s knihou pracovat. Web je výborným pomocníkem, který vás provází celý rok při rozvoji čtenářské gramotnosti dětí,“ říká Jana Codlová ze společnosti Scio.

autoři: Andrea Poláková , Jana Urbanová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.