Myšenecká slunce jsou nejmenší přírodní památkou na jihu Čech, vznikla tuhnutím žulového magmatu
Myšenec stojí nad řekou Blanicí na Písecku a je znám z jedné lidové písně tím, že mládenec ze sousedních Maletic tam osm let chodil do školy. Milovníci historických památek zase vesnici registrují díky kostelu svatého Havla a zbytkům královského hradu, které ve 13. století budovala královská stavební huť. My si dnes ale připomene tamní přírodní zvláštnost.
U cesty mezi domy v centru obce vystupuje na povrch nevelká žulová skalka, na níž lze spatřit nápadné černé fleky. Jedná se o turmalín, což je minerál, nejsložitější přírodní křemičitan, který vznikl tuhnutím žulového magmatu. Pokud se vyskytuje v tomto tmavém zabarvení, nazývá se skoryl.
Jeho vějířovitým shlukům se potom říká slunce, a proto je zdejší lokalita známá jako Myšenecká slunce. V závěru roku 1985 byla prohlášena chráněnou přírodní památkou.
Při rozloze pouhopouhých 16 metrů čtverečních představuje nejmenší přírodní památku na území Jihočeského kraje a zároveň patří mezi deset nejmenších v celé České republice.
Drobnější turmalínová slunce se vyskytují ještě jinde v obci a okolí, kameny s nimi byly použity i při stavbách zmíněného hradu a kostela.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
