Miroslav Boček: Dům v keři
Ve spleti opadaných větviček zlatého deště jsem spatřil opuštěné ptačí hnízdo. Domov utkaný z kousků trav, stébel a mechu. Vetknutý mezi hlučné životy nás, lidí.
Zatímco naše zahrada ožívá křikem dětí a startováním automobilů, soused si libuje v pouštění hlasité hudby. Do toho hlučí zapnuté obrazovky, vyzvánění mobilů, škvíření grilovaných klobás, sousedské hádky i oslavy.
Člověk by nevěřil, že by se do tohoto stísněného prostoru vešel ještě jeden domov. A přitom tu je! Vrací se sem každé jaro, když se keř zlatého deště zazelená. Nejprve přiletí ptačí samička, vyhlédne si bezpečné místo a dá se do budování domova.
Začíná od nuly a postačí jí k tomu zobáček, do kterého sbírá stavební materiál. Neuzavírá kvůli tomu hypotéky, nehádá se s řemeslníky, ani se nezdržuje kolaudací. Nepotřebuje stavební povolení a ví, že příští rok, pokud se ho dožije, bude muset začít zase od píky.
Když hnízdo dokončí, zrodí se v něm život. Tichý, skrytý očím koček i lidí. Jen občas, když se člověk zaposlouchá, donese se k němu drobné švitoření – pípot zobáčků dožadujících se potravy. Vše se děje stranou zájmu. Neokázale.
Po nějaké době ochmýřené chomáče svůj domov opustí. Poskakují po zahradě, šustí v listí, a když se je pokoušíte chytit, vzpomenou si na dar svého živočišného druhu – křídla a frnknou pryč.
Pokaždé, když mě přepadne malomyslnost, tíseň, vzpomenu si na opuštěné hnízdo v naší zahradě. Je mi zárukou, že se život pokaždé obrodí. Ať už v něm, nebo v jakémkoli jiném keři na jakékoli jiné zahradě.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
