Martina Adlerová: Sázení
Asi každý (třeba jen ve skrytu duše) touží vyhrát velkou sumu peněz a utéct tak všednodenní realitě, anebo vlastnímu osudu. A koupit si vilu na Riviéře. Nebo ostrov v Karibiku. A už nikdy nemuset pracovat. Nemuset nikoho poslouchat. Trávit čas zahálkou nebo cestováním, prostě si žít podle svého.
To je asi důvod, proč se tolik lidí věnuje sázení.
Vyhrát nějaké peníze na automatech nebo získat Jack Pot ve Sportce působí na mnoho lidí jako vidina záchranného člunu v případě uvíznutí na širém moři.
Já na to bohužel nevěřím.
Neznám osobně nikoho, kdo by v životě vyhrál víc než pár stovek korun, takže si myslím, že pravděpodobnost je tak nízká, že ani nemá smysl to zkoušet. Ale znám člověka, který sází pravidelně, a pak se celý týden udržuje v naději, že vyhraje. Představuje si, co si všechno koupí, kam vyrazí a spřádá plány, jak změní svůj dosavadní život. Plánuje dokonce, kolik peněz rozdělí mezi své přátele a těší se, jak se budou všichni společně radovat.
V neděli nedočkavě chvátá do nejbližší trafiky, kde se dozví, že má zase smůlu, ale to ho ani v nejmenším neodradí. Ve svých náhodných tipech už zřejmě prosázel tisíce, ale to mu vůbec nevadí. To těšení ho zřejmě udržuje při životě. Prý to tam jednou padnout musí.
No, já nevím.
Na druhou stranu ale obdivuju jeho nezdolnost a optimismus, které já často postrádám. Podle mě je hloupé takhle se připravovat o peníze a podle něj je blbost takhle se připravovat o naději. Možná má pravdu.
I prohrávat totiž znamená, že jsme stále ve hře.
Tak co, vsadíme si příště?
Související
-
Martina Adlerová: Bílé lži
Všichni víme, že existují takzvané milosrdné lži. Někdy se jim říká také lži bílé. Uklidňujeme jimi ostatní, a často i sami sebe.
-
Martina Adlerová: Kde lišky dávají dobrou noc
Celý život hledám místo, kde bych se cítila dobře. Čím jsem starší, tím je tento vysněný prostor plnější zvířat a prázdnější lidí.
-
Martina Adlerová: Luxor
Možná zní tohle slovo někomu jen jako jiný název pro vysavač, ale pro nás je vrcholem sezóny. A zemí zaslíbenou v jednom. Alespoň jednou ročně musíme navštívit palác knih.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
