Martina Adlerová: Bílé lži
Všichni víme, že existují takzvané milosrdné lži. Někdy se jim říká také lži bílé. Uklidňujeme jimi ostatní, a často i sami sebe.
„Za týden budeš běhat jako křepelka.“
„Ještě si se mnou zatancuješ na mojí svatbě“…
Takhle většinou lžeme nemocným, aby se cítili lépe.
Nemusí to být pravda, ale většinou to pomůže, minimálně to odvede pozornost od chmurných myšlenek.
„Tobě to ale dneska sluší, úplně jsi omládl,“ říkáme někomu, kdo na tom není psychicky nejlíp, jenom abychom mu zvedli náladu, i když vidíme, že v jeho případě by se nejspíš módní policie vyřádila.
Musím se přiznat, že i já jsem v obelhávání mistr.
A nejlíp lžu sama sobě.
Probudím se třeba do kalného pondělního rána, s bolestí hlavy a totální beznadějí, a hned vytasím své ranní lži:
„Vypadáš dobře,“ povídám svému odrazu v zrcadle, zatímco se snažím namalovat si na obličej něco přijatelného.
„Dneska mě čeká úspěšný den,“ trylkuju cestou do práce, i když vím, že mě čeká akorát tak boj, stres a běs.
„Všechny problémy zvládnu s přehledem,“ lžu si do vlastní kapsy, a už se přitom ani nečervenám.
Jenže nedávno jsem přišla na strašnou věc.
Že totiž není problém si něco nalhat, ale že je čím dál větší problém tomu uvěřit. Říká se, že lež má krátké nohy, ale moje lhaní je zřejmě běh na dlouhou trať. Přesto věřím, že když budu trénovat, výsledky se dostaví.
Tak mi držte palce, ať doběhnu co nejdál.
Související
-
Martina Adlerová: Kde lišky dávají dobrou noc
Celý život hledám místo, kde bych se cítila dobře. Čím jsem starší, tím je tento vysněný prostor plnější zvířat a prázdnější lidí.
-
Martina Adlerová: Luxor
Možná zní tohle slovo někomu jen jako jiný název pro vysavač, ale pro nás je vrcholem sezóny. A zemí zaslíbenou v jednom. Alespoň jednou ročně musíme navštívit palác knih.
-
Martina Adlerová: Tempus fugit
Mám ráda latinské slovní obraty, a tempus fugit je můj nejoblíbenější. A asi nejpravdivější. Čas letí – a neuvěřitelným tempem, to víme všichni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.