Martina Adlerová: Maturitní ples

9. prosinec 2022

Rozhlasový sloupek

Když se řekne „maturitní ples“, každý si představí mladé lidi, nákladné róby, zářící lustry, špalíry vyfešákovaných pedagogů a zástupy dojatých rodičů.

Dále můžeme být svědky slavnostních projevů, kulturních vsuvek, srdečných objetí a narvaných dámských toalet.

Kdo si počká, možná se dočká i opileckých výlevů, hysterických reakcí a půlnočních překvapení (které někdy překvapí i samotné organizátory).

Po nezbytné tombole se ti nejdrsnější jedinci přesunou na soukromou ilegální akci zvanou after-party.

Po noci plné jekotu, dýmu a světelných efektů následuje vystřízlivění. Pokud se ples koná uprostřed týdne, dostavují se někteří účastníci do školy rovnou od baru a jsou přistiženi ranním dozorem, jak se motají po budově a snaží se v té náhlé změti chodeb nějak zorientovat. V prostoru pro učební pomůcky se povalují zaprášená pánská saka a atmosféra ve třídě by se dala krájet.

Učitelé mají zarudlé oči (snad od toho, jak plakali dojetím) a sípavý hlas. Studenti polehávají v lavicích a odmítají jakoukoliv motivaci, dokonce i posvátnou a nezpochybnitelnou pedagogickou podporu.

Maturitní ples je prostě něco jako první facka od života.

Můžete se připravovat celé měsíce, otužovat se celé roky, a stejně na konci zůstane nejistá stabilita a pálení žáhy.

Jak to trefně vystihl jeden můj kolega, který už za čtyřicet sezón prošoupal nejedny taneční střevíce: „Maturitní ples? Nikdy více! Kravál, klimatizace a zlomená srdce!“

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas