Martina Adlerová: Matka kuchařka
Vyrostla jsem na domácí stravě a svým dětem jsem chtěla dopřát totéž. Jenže ouha: neumím vařit. I když se fakt snažím. Většinou místo takzvaného pokrmu připravím takzvaný recept, který se ve finále nedá pozřít.
Po mnoha kuchařských nezdarech metodou pokus-omyl se uchyluji ke lsti a vařím takzvané suroviny. Nebo přílohy. Například brambory, těstoviny nebo rýži. K tomu už se dá otevřít konzerva nebo třeba přidat kečup. Kdo má větší hlad, může si ohřát párek, nebo finální produkt ještě posypat sýrem. Takhle jsem třeba vymyslela vařenou rýži, smíchanou s kukuřicí a posypanou kari kořením. To už je skoro jídlo, ne?
A v krizové situaci je vždycky možné vrátit se k osvědčené klasice a namazat si chleba.
„K nedělnímu obědu?“ táže se můj manžel nevěřícně a pospíchá k plotně.
Můžu hovořit o štěstí, mám chlapa kuchaře, takže jsem za vodou. A naše děti taky. Já jen tak přicmrndávám, čistím, krájím, míchám.
A myju nádobí, samozřejmě. Jako myčka a uklízečka jsem k nezaplacení.
Kuchařka už ze mě nebude.
Ale i tak jsem si od našich dětí zasloužila diplom za kuchařské umění. Já jediná z celé rodiny.
Nevěříte?
Naše děti vyrostly díky svému tátovi na domácí stravě.
Ale jen já jsem od nich v minulosti obdržela čestné uznání s tímto nápisem: „Pro mamku za to, že tak dobře vaří různá jídla, jako je sýr.“ Pak jim to asi přišlo málo a připsaly pod to: „a různá jiná jídla.“
A mají pravdu: kam se hrabe Pohlreich, Hruška nebo Gordon Ramsey. V oblasti různých jiných jídel jsem Masterchef.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka