Kolik stála stavba Černé věže? Stejně jako všechny domy na severní straně náměstí

21. březen 2017

Jeden z nejlépe dochovaných městských archivů v Čechách mají České Budějovice. V depozitáři Státního okresního archivu na Rudolfovské třídě jsou uloženy písemnosti, které vznikaly činností městské samosprávy už od konce 13. století.

„Nejstarším dochovaným dokumentem je listina Václava II. z roku 1296. Druhá je o rok mladší a je to zmínka o existenci farního kostela svatého Mikuláše,“ prozrazuje ředitel archivu Daniel Kovář.

Také se ukazuje, že nebýt účtů a daňových povinností, o svých předcích bychom toho věděli mnohem méně. Mezi nejstarší dochované dokumenty totiž patří berní rejstřík, tedy seznam daňových poplatníků. „Jsou tu uvedena jména majitelů domů a většinou i jejich povolání nebo řemeslo, k tomu výše platby, kterou byli povinni zaplatit. Je to sešitek trochu odrbaný, protože skutečně fyzicky sloužil úředníkům, kteří obcházeli domy a zapisovali si, kdo dal a kdo nedal,“ ukazuje Daniel Kovář.

Velký rozdíl oproti současnosti je v tom, že zatímco dnes odvedeme státu peníze podle toho, kolik vyděláme, tehdy byly zdaněny především nemovitosti pevnou částkou. Poplatky se během let neměnily, a tak majitelé domů s postupující inflací platili čím dál méně.

Černá věž neměla vždy svou charakteristickou barvu. Původně byla světlá a pískovec zčernal nejspíš při velkém požáru v roce 1641

Daně vybírali úředníci z radnice. Část peněz odevzdávali králi, část byla určená na veřejně prospěšné stavby, údržbu cest, mostů, městských hradeb, věží a podobně. Například v roce 1390 král Václav IV. dovolil Českým Budějovicím vybírat ungelt, tedy jakési clo ze zboží, které bylo přiváženo z cizích zemí, hlavně Rakouska. Konkrétní užití vybraných peněz je pak evidováno v knize, do které je možné nahlédnout v archivu.

„Je to pro nás poklad, protože je to důkaz o tom, jak se v 90. letech 14. století město budovalo. Jsou tu do velkých detailů zaznamenány výdaje za zednické práce, kamenické práce, za vápno, přivážení kamene, přivážení písku, nakládání písku na vůz, vykládání a tak dále. To je takový paradox středověku, že o některých velkých událostech nebo celých státech nevíme nic a najednou díky tomu, že město si vedlo podrobnou evidenci, víme, kdo nakládal písek lopatou,“ komentuje Daniel Kovář.

Čtěte také

Dochovala se celá řada knih, které zachycují všechny příjmy a výdaje města, a jsou tak cenné pro poznání jeho historie. Zvlášť zajímavý je například útlý sešit z roku 1550 nadepsaný Zvonice. „V tomto roce se začala stavět městská věž, které dnes říkáme Černá. V zápisech vidíme den po dni, kolik bylo vydáno za lámání kamene, přivážení kamene, kopání základů, zednické práce, tesařské práce a podobně. Celý rok přípravných prací přišel na 288 kop a 34 groše, což je vysoká částka. A to se věž stavěla třicet let,“ říká ředitel archivu.

Cenu podle něj není možné přepočítat třeba na dnešní zboží, ale jeden z archivářů si dal počátkem 20. století tu práci, že spočítal všechny výdaje za stavbu Černé věže a srovnal to s tehdejšími cenami domů. Zjistil, že za peníze, které byly vloženy do stavby věže, by bylo možno v té době koupit všechny domy na severní straně náměstí.

Budování Černé věže platilo město z výsledků svého hospodaření. „Bralo se to jako něco, co můžeme udělat, když na to máme. A máme na to díky tomu, že jsme bohaté královské město, máme rybníky, lesy, pivovar, privilegium na dopravu a sklad soli. To všechno vyneslo tolik, že si mohli dovolit i takovou stavbu,“ uzavírá Daniel Kovář.

Spustit audio

Související