Kdyby u nás nastala válka, může armáda povolat k odvodu všechny muže i ženy mladší šedesáti let, připomíná plukovník

„To znamená i pro ženy, to je naprostá pravda,“ přitakává plukovník Generálního štábu Armády České republiky Alois Urban. Připouští, že to pro ně není radostná zpráva, zároveň ale dodává: „Tady to není o radosti. Je to o tom, že musíme rozumět tomu, že život nemusí být vždycky jenom tak šťastný, jako byl dosud.“

Jako voják z povolání má zakódováno, že se vždycky musí připravovat na to nejhorší, co může nastat. „Protože kdybychom se takto nepřipravovali, pak bychom v té krizové situaci mohli zklamat. To ale neznamená, že nejsme optimisté, že si nechceme žít svůj šťastný život, to chce každý. Je to trošku schizofrenie, já jsem vojákem prakticky celý život, teď jsem na konci své kariéry. A celý život se připravuji na válku, ale přitom si přeji jenom to, aby ta válka nikdy nenastala,“ říká plukovník.

Branná povinnost pro dospělé do šedesáti let je u nás dobrovolná. To ovšem platí jen v čase míru. Za stavu války nebo ohrožení státu by mohla nastat mobilizace. „Ve chvíli vojenského krizového stavu může nastat odvodní řízení,“ vysvětluje plukovník Alois Urban, „a to zkoumá, jestli je občan schopen převzít brannou povinnost.“ Rozhodující je zdravotní a psychický stav jedince.

Čtěte také

Jako zbraň jsme měli jen diplomatický pas, mírová mise v Jugoslávii byla nejnebezpečnější, vzpomíná podplukovník Milan Čajdík

Také on má právo se k odvodu vyjádřit. „Občan má možnost sám se vyjádřit, jestli je ochoten bránit svůj stát se zbraní v ruce, nebo když to zjednoduším, s krumpáčem. Jinými slovy, jestli přijme civilní službu a bude radši kopat zákopy, anebo půjde bojovat. Zákon také hovoří o osobním svědomí, o náboženském a morálním přesvědčení, které brání občanovi jít do boje. Máme demokracii, máme lidská práva. Není nikde napsáno, že každý musí jít, vzít zbraň a střílet, to tam není. Ale bez toho bychom se asi neubránili,“ dodává plukovník generálního štábu.

Vedle otázky morální je tu i otázka vůle. Většina z nás se narodila do míru, vyrůstala v něm a přivedla v něm na svět potomky. S vírou, že to tak zůstane. Obvykle nevychováváme své děti pro válku. A tak, jako by asi do boje nechtěla řada žen, stejně tak by zřejmě většina matek nechtěla odevzdat válce své syny. Na to reaguje kapitán Petr Daňhel, tiskový informační důstojník krajského vojenského velitelství České Budějovice: „Já si myslím, že správný syn by tu svoji matku šel bránit sám. I bez toho, aby se jí ptal.“

Celý rozhovor s Petrem Daňhelem a Aloisem Urbanem z Armády České republiky o branné povinnosti i vojenské a aktivní záloze si poslechněte online.