Už více než 40 procent cenných přírodních oblastí na Ukrajině je zasaženo válkou, upozorňuje ekolog
Na 22. duben připadá Den Země. Na celé planetě si ho lidé připomínají mimo jiné proto, aby upozornili na globální i lokální hrozby. S Jiřím Řehounkem, který má v jihočeském ekologickém sdružení Calla na starosti projekty v oblasti ochrany přírody, jsme tedy probrali jak to, co se nás týká zblízka, tak i to, co se může jevit jako vzdálenější. Země je kulatá a Evropa malá. Jaké ekologické dopady startují s válkou na Ukrajině?
„Nic pěkného nestartuje, to asi všichni tušíme. Válka bude mít velké důsledky pro Ukrajinu. Už teď ukrajinské zdroje uvádějí, že asi 44 procent přírodovědně cenných oblastí na Ukrajině je buď přímo ve válečné zóně, nebo je mimo kontrolu úřadů a nevládních organizací, které se o ně starají,“ upozorňuje Jiří Řehounek.
„A pokud útočící ruská armáda nemá úctu k lidskému životu a kulturním památkám, tak si nemusíme nalhávat, že by se starala o cenná přírodní místa, kterých je Ukrajina plná,“ dodává.
Čtěte také
Vedle rozsáhlých škod v ukrajinských přírodních územích a rezervacích musíme podle Jiřího Řehounka počítat i s rozsáhlou kontaminací půdy či vody. „Jak válečné operace, tak i různé útoky, výbuchy skladů látek nadělají obrovské škody. A jak válka bude pokračovat, budou se škody jenom zvětšovat,“ připomíná.
Ekologické dopady války na Ukrajině se nepochybně přelijí i mimo tuto zemi. Už teď Evropa intenzivně diskutuje fosilní paliva a nahrazení ruské ropy a zejména plynu. I u nás se proto znovu otevřela otázka prodloužení těžby uhlí, která má v České republice skončit k roku 2033.
„Nejsem z toho vůbec nadšený. Není to moje parketa, ale podle mne máme i jiné možnosti. Asi nejlepší z nich jsou úspory. Zateplování a další úspory energie nám umožní se té závislosti částečně zbavit. Určitě budeme potřebovat i velký rozvoj alternativních zdrojů, jako je energie solární, větrná, biomasa a další,“ reaguje Jiří Řehounek.
Naopak parketou Jiřího Řehounka z Cally je například obnova vytěžených oblastí. I o tom mluví v rozhovoru, který si můžete poslechnout online.
Související
-
Za koupené kalhoty přírodě dlužíme. Měli bychom přemýšlet, kolik věcí potřebujeme, upozorňuje ekolog
Uhlíková, ekologická nebo vodní může být stopa, jakou za sebou nechává výrobek, potravina nebo lidská činnost. Mluví o tom Jaroslav Bernas, který vyučuje agroekologii.
-
Vybíráme peníze pro Ukrajinu, ale přitom stále platíme miliardy Rusku, připomíná energetický poradce
Pokud Evropané chtějí ušetřit za plyn a snížit závislost na ruském dovozu, musí začít sami u sebe. Už snížení teploty v našich domovech o jeden stupeň by výrazně pomohlo.
-
Na návštěvě odpadky na zem neházíte. Tak to nedělejte ani na Šumavě, připomíná mluvčí parku
Většina lidí se chová tak, jak má, užívají si přírodu a dodržují pravidla, konstatuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Někteří návštěvníci ale předpisy porušují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
