Jitrocelová šťáva přinese úlevu při kašli, obklady z listů čistí a hojí rány

18. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jitrocel

Snadno rozpoznatelná bylinka je dostupná téměř na každé zahrádce. Stačí nechat poporůst trávník a zpravidla tam několik rostlin jitrocele najdete. K léčivým účelům se sbírá hlavně jitrocel kopinatý se štíhlými listy, ale i jeho příbuzný jitrocel větší s kulatějšími listy je užitečný.

Jitrocel tlumí kašel a má protizánětlivé účinky. Užívá se nejen jitrocelový čaj. Semeno jitrocele indického, takzvané psyllium, je hojně rozšířená kúra na podporu trávení a snížení hladiny krevního cukru, léčí žaludek a játra, mírně stimuluje krvetvorbu a účinně upravuje peristaltiku tlustého střeva při zácpě.

Kromě nejčastěji užívaného nálevu z jitrocele je velmi vhodným přípravkem jitrocelový sirup, a to zejména pro děti. Podáváme ho po lžičkách, od dvou do pěti lžiček denně.

Jitrocel můžeme kombinovat s mnoha dalšími bylinkami. Osvědčilo se například spojení s mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, pelyňkem, kmínem, fenyklem, listem podbělu, ale také zemědýmem, vlaštovičníkem a lékořicí. Jitrocel nemá žádné toxické účinky, nehrozí ani předávkování. Je vhodný k dlouhodobému podávání.

Možností, jak vyrobit jitrocelovou šťávu, je více. Jedna z receptur doporučuje jeden kilogram jitrocele kopinatého umlít v mlýnku na maso, přidat jeden litr vody, jeden kilogram cukru a půl kilogramu medu. Vše se na mírném ohni vaří deset minut, až šťáva zhoustne, a po vychlazení se přelije do láhve. Skladovat je třeba na chladném místě. Obvykle se užívá jedna polévková lžíce vícekrát denně.

Jitrocelovou šťávu podáváme především při kašli, pro takzvané čištění krve, na slabé plíce, při nachlazení, průjmech, na slabý žaludek.

Na ránu čerstvé listy nebo obklad z odvaru

Bylina je vynikající na rány a vřídky či zanícená místa na kůži. Ránu vyčistí a urychluje její hojení. Buď přiložíme několik čistých omytých listů, nebo dáme listy do čtvrt litru vody, krátce povaříme, necháme pět až deset minut přikryté louhovat a pak dáváme na ránu obklady z odvaru.

Při zánětu očních víček, který je obyčejně spojen se zánětem spojivek, je jitrocel rovněž výborným lékem. Několik čerstvých čistých listů dáme do půl litru studené vody, krátce povaříme a přikryté pak necháme deset minut vylouhovat. Obkládáme třikrát denně na pět minut.

Jitrocel kopinatý

Při zánětu nehtových lůžek kromě heřmánkových koupelí ponoříme na okamžik dva až tři čisté listy jitrocele do vařící vody a pak je obtočíme kolem nemocných prstů. Listy upevníme obvazem a necháme působit několik hodin.

Jitrocel byl známou léčivkou už pro staré Řeky a Římany, kteří ho užívali na léčbu nejrůznějších kožních infekcí, při oparech, jako protijed při pokousání psem nakaženým vzteklinou.

U samotných listů stačí trochu narušit jejich strukturu rozemnutím a přiložit je na ránu či odřeninu. Pokud jitrocel sušíme, pak ho nikdy nesbíráme s ranní rosou, protože by zčernal. Ideální doba je kolem poledne za slunečného a suchého počasí. Sbírat ho můžeme až do půlky října, pak rostlinu zpravidla poškodí ranní mrazíky, které snižují účinnost.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.