Jiří Březina starší: Spoření
Dnes mám mluvit o spoření, což s sebou nese ten problém, že sám moc spořit neumím. Pod mostem nejspíš nenocuju jen díky tomu, že jsem měl vždycky poblíž někoho, kdo zvládal spoření líp než já. Nicméně tak jako praktická neschopnost trénovat fotbalový nároďák nikomu nebrání pronášet o tom zasvěcené výroky, je nejspíš i mně dovoleno mluvit o spoření.
Kolem spoření existuje odedávna aureola uctívání. Schopnost ukládat si peníze na horší časy bývá řazena mezi vrcholné cnosti a existuje nespočet přísloví, pouček a citátů, které nás ke spoření nabádají. Pár jsem jich vybral:
Kdo šetří, má za tři.
Ušetřená libra je libra vydělaná.
Kdo kupuje, co nepotřebuje, okrádá sám sebe.
Nejvíc šetři tím, čeho máš nejvíc.
Nespořte to, co zbylo po utrácení, ale utrácejte to, co zbyde po spoření.
Blázen a jeho peníze se brzy rozdělí.
A tohle se mi líbí zvlášť:
Snažte se něco našetřit, dokud je váš plat malý, až budete vydělávat víc, neušetříte nic.
Spoření podporují státy i instituce a do jeho propagace byly zataženy například i včely. Právě tímto hmyzem zdobily spořitelny své budovy i vkladní knížky, a tady doufám, že víte, co to vkladní knížka byla. Včelaři psali na své úly „Pracovitosti a spořivosti učte se od nás“, čímž byly samozřejmě myšleny také včely, nikoli včelaři. Když o tom tak přemýšlím, včely už si mohly za ta dlouhá staletí všimnout, kam se jejich úspory ztrácí.
Spoření je v každém ohledu prozíravá a správná věc, o tom není sporu. Co mi k tomu ale nesedí, je fakt, že veřejný obraz spořivosti a spořivých lidí paradoxně moc příznivý není. Naopak se zdá, že lidi, kteří strkají každou korunu do banky či do slamníku, neobdivuje nikdo kromě nich samých. Jak je možné, že našim srdcím jsou postavy notoricky zadlužených fanfarónů typu Rudolfa II. nebo Petra Voka bližší než špičkoví spořivci Strýček Skrblík nebo Mollierův Lakomec?
Přemýšlejte o tom se mnou.
Související
-
Jiří Březina starší: Moje taneční kariéra
Jako by život patnáctiletého kluka nebyl už tak dost složitý, najednou se objeví požadavek jít do tanečních, tedy do kurzů tance a společenského chování.
-
Jiří Březina starší: Dal jsem auto do čistírny
Nechal jsem si vyčistit vnitřek auta. Dělám to vždycky, když mě k tomu stav auta a moje svědomí dožene, a intervalem, v jakém se to děje, se rozhodně nemůžu chlubit.
-
Jiří Březina starší: Úskalí internetových návodů
Nejspíš se také občas díváte na video návody, kterých jsou na internetu tisíce, nebo spíš milióny. Já také, ale moc rád je nemám a hned vám řeknu proč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
