Jiří Březina starší: Spoření

31. říjen 2024

Dnes mám mluvit o spoření, což s sebou nese ten problém, že sám moc spořit neumím. Pod mostem nejspíš nenocuju jen díky tomu, že jsem měl vždycky poblíž někoho, kdo zvládal spoření líp než já. Nicméně tak jako praktická neschopnost trénovat fotbalový nároďák nikomu nebrání pronášet o tom zasvěcené výroky, je nejspíš i mně dovoleno mluvit o spoření.

Kolem spoření existuje odedávna aureola uctívání. Schopnost ukládat si peníze na horší časy bývá řazena mezi vrcholné cnosti a existuje nespočet přísloví, pouček a citátů, které nás ke spoření nabádají. Pár jsem jich vybral:

Kdo šetří, má za tři.

Ušetřená libra je libra vydělaná.

Kdo kupuje, co nepotřebuje, okrádá sám sebe.

Nejvíc šetři tím, čeho máš nejvíc.

Nespořte to, co zbylo po utrácení, ale utrácejte to, co zbyde po spoření.

Blázen a jeho peníze se brzy rozdělí.

A tohle se mi líbí zvlášť:

Snažte se něco našetřit, dokud je váš plat malý, až budete vydělávat víc, neušetříte nic.

Spoření podporují státy i instituce a do jeho propagace byly zataženy například i včely. Právě tímto hmyzem zdobily spořitelny své budovy i vkladní knížky, a tady doufám, že víte, co to vkladní knížka byla. Včelaři psali na své úly „Pracovitosti a spořivosti učte se od nás“, čímž byly samozřejmě myšleny také včely, nikoli včelaři. Když o tom tak přemýšlím, včely už si mohly za ta dlouhá staletí všimnout, kam se jejich úspory ztrácí.

Spoření je v každém ohledu prozíravá a správná věc, o tom není sporu. Co mi k tomu ale nesedí, je fakt, že veřejný obraz spořivosti a spořivých lidí paradoxně moc příznivý není. Naopak se zdá, že lidi, kteří strkají každou korunu do banky či do slamníku, neobdivuje nikdo kromě nich samých. Jak je možné, že našim srdcím jsou postavy notoricky zadlužených fanfarónů typu Rudolfa II. nebo Petra Voka bližší než špičkoví spořivci Strýček Skrblík nebo Mollierův Lakomec?

Přemýšlejte o tom se mnou.

autor: Jiří Březina starší | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.