Jeho předkové po generace udržovali provaznické řemeslo, on se stal učitelem. Doba se změnila, vysvětluje
„Historicky je rod Jiskrů z Trhových Svinů,“ říká syn posledního kaplického provazníka Ferdinand Jiskra. „Ve Svinech měli děda, praděda a další předkové provaznickou výrobu. Můj otec vyrůstal v téhle provaznické rodině ještě s bratrem Honzou. A jelikož dva by se ve Svinech neuživili, tak jeden z těch kluků musel jít jinam.“
Otec Ferdinanda Jiskry tedy po druhé světové válce odešel do Kaplice, kde se dál věnoval provaznickému řemeslu. „On říkal, že Kaplici vybral z toho důvodu, že tady byly dobrý kšefty už za první republiky,“ vysvětluje potomek.
I když Ferdinand Jiskra jako malý kluk tatínkovi pomáhal v dílně, řemeslu se nakonec nevěnoval. „Už to nešlo, doba se změnila,“ dodává.
Vystudoval tedy pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a odešel učit kousek za Kaplici, do Malont. Na tamní základní škole pak působil 34 let. „To byla dobrá štace, ne? Kantořina v jednom kuse,“ směje se.
Vedle učitelství se Ferdinand Jiskra ale také věnoval – a stále věnuje – sportu. Hrál za Kaplici fotbal a stolní tenis a rovněž byl na začátku století po dvě volební období kaplickým starostou.
Rozhovor s potomkem provaznického rodu, učitelem i sportovcem Ferdinandem Jiskrou si poslechněte v cyklu Jihočeši online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
