Jeho předkové po generace udržovali provaznické řemeslo, on se stal učitelem. Doba se změnila, vysvětluje
„Historicky je rod Jiskrů z Trhových Svinů,“ říká syn posledního kaplického provazníka Ferdinand Jiskra. „Ve Svinech měli děda, praděda a další předkové provaznickou výrobu. Můj otec vyrůstal v téhle provaznické rodině ještě s bratrem Honzou. A jelikož dva by se ve Svinech neuživili, tak jeden z těch kluků musel jít jinam.“
Otec Ferdinanda Jiskry tedy po druhé světové válce odešel do Kaplice, kde se dál věnoval provaznickému řemeslu. „On říkal, že Kaplici vybral z toho důvodu, že tady byly dobrý kšefty už za první republiky,“ vysvětluje potomek.
I když Ferdinand Jiskra jako malý kluk tatínkovi pomáhal v dílně, řemeslu se nakonec nevěnoval. „Už to nešlo, doba se změnila,“ dodává.
Vystudoval tedy pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a odešel učit kousek za Kaplici, do Malont. Na tamní základní škole pak působil 34 let. „To byla dobrá štace, ne? Kantořina v jednom kuse,“ směje se.
Vedle učitelství se Ferdinand Jiskra ale také věnoval – a stále věnuje – sportu. Hrál za Kaplici fotbal a stolní tenis a rovněž byl na začátku století po dvě volební období kaplickým starostou.
Rozhovor s potomkem provaznického rodu, učitelem i sportovcem Ferdinandem Jiskrou si poslechněte v cyklu Jihočeši online.
Související
-
Blanka Stehlíková, dcera malíře a básníka, znala odmala spoustu umělců. I ona spojila život s uměním
„Ke vzpomínkám se utíkáme, když jsme sami, když je nám těžko a také když dosáhneme věku, kdy už je na co vzpomínat,“ napsala kunsthistorička Blanka Stehlíková do své knihy.
-
Kdy se člověk stává „Budějčákem“? Když ve městě stráví dvacet let, odpovídá fotograf Milan Binder
Milana Bindera už v dětství okouzlily historické pohlednice Českých Budějovic. Sbíral je s tatínkem. Později k nim začal pořizovat snímky stejného místa v současnosti.
-
Hospodský, sportovec a písmák, který si zamiloval místo, kam se přiženil. To je Jan Kolář z Mezné
Poetickými slovy začíná monografie věnovaná dějinám stohlavé vesničky Mezná, vzdálené sedm kilometrů od Soběslavi. Napsal ji Jan Kolář, bývalý kronikář, nyní hospodský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
