Jeho předkové po generace udržovali provaznické řemeslo, on se stal učitelem. Doba se změnila, vysvětluje
„Historicky je rod Jiskrů z Trhových Svinů,“ říká syn posledního kaplického provazníka Ferdinand Jiskra. „Ve Svinech měli děda, praděda a další předkové provaznickou výrobu. Můj otec vyrůstal v téhle provaznické rodině ještě s bratrem Honzou. A jelikož dva by se ve Svinech neuživili, tak jeden z těch kluků musel jít jinam.“
Otec Ferdinanda Jiskry tedy po druhé světové válce odešel do Kaplice, kde se dál věnoval provaznickému řemeslu. „On říkal, že Kaplici vybral z toho důvodu, že tady byly dobrý kšefty už za první republiky,“ vysvětluje potomek.
I když Ferdinand Jiskra jako malý kluk tatínkovi pomáhal v dílně, řemeslu se nakonec nevěnoval. „Už to nešlo, doba se změnila,“ dodává.
Vystudoval tedy pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a odešel učit kousek za Kaplici, do Malont. Na tamní základní škole pak působil 34 let. „To byla dobrá štace, ne? Kantořina v jednom kuse,“ směje se.
Vedle učitelství se Ferdinand Jiskra ale také věnoval – a stále věnuje – sportu. Hrál za Kaplici fotbal a stolní tenis a rovněž byl na začátku století po dvě volební období kaplickým starostou.
Rozhovor s potomkem provaznického rodu, učitelem i sportovcem Ferdinandem Jiskrou si poslechněte v cyklu Jihočeši online.
Související
-
Blanka Stehlíková, dcera malíře a básníka, znala odmala spoustu umělců. I ona spojila život s uměním
„Ke vzpomínkám se utíkáme, když jsme sami, když je nám těžko a také když dosáhneme věku, kdy už je na co vzpomínat,“ napsala kunsthistorička Blanka Stehlíková do své knihy.
-
Kdy se člověk stává „Budějčákem“? Když ve městě stráví dvacet let, odpovídá fotograf Milan Binder
Milana Bindera už v dětství okouzlily historické pohlednice Českých Budějovic. Sbíral je s tatínkem. Později k nim začal pořizovat snímky stejného místa v současnosti.
-
Hospodský, sportovec a písmák, který si zamiloval místo, kam se přiženil. To je Jan Kolář z Mezné
Poetickými slovy začíná monografie věnovaná dějinám stohlavé vesničky Mezná, vzdálené sedm kilometrů od Soběslavi. Napsal ji Jan Kolář, bývalý kronikář, nyní hospodský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
