Hospodský, sportovec a písmák, který si zamiloval místo, kam se přiženil. To je Jan Kolář z Mezné
„Vy, kteří knihu otevřete, stáváte se svědky vyprávění o neklidném životě staré dámy v letech, která však není sešlá časem a které věk nic neubral z mladického půvabu, šarmu a přitažlivosti.“ Těmito poetickými slovy začíná monografie Jana Koláře věnovaná dějinám stohlavé vesničky Mezná, vzdálené sedm kilometrů od Soběslavi.
Jan Kolář má nyní na starosti v Mezné obecní hospodu, ale léta působil také jako kronikář obce i místního SK Rapid Mezná 02. „Nebýt toho, že jsem dvanáct let psal mezenskou kroniku, tak bych se k napsání knihy nikdy nedostal,“ říká muž, kterého psaní baví už od základní školy.
Jeho zájem a nadšení se zúročily na konci roku 2022, kdy vyšla 400stránková Mezná v zrcadle času. Publikace nese podtitul Procházka dějinami jedné malé obce na Soběslavsku a poutavým způsobem přibližuje, jak nejenom malé, osobní děje a dějiny ovlivňovaly život v zapadlé vsi, ale také, jak se v ní zrcadlila historie Čech.
„Knihu jsem psal chronologicky. První kapitole říkám seznamovací. V ní se člověk dozví základní údaje o jednotlivých domech, místních rodech, spolcích a tak dáel. Od druhé do šesté kapitoly je pak Mezná popsána postupně v časové lince a na závěr, v sedmé kapitole, je vzdán hold mezenským kronikářům,“ upřesňuje autor.
Jan Kolář přitom přímo z Mezné nepochází. Dětství a mládí prožil v nedaleké Plané nad Lužnicí a vesnici Dvorce. Do Mezné se přiženil až na začátku devadesátých let minulého století, ale vesnici si zamiloval.
„Ten vztah je velmi pevný a jsem si jist, že vydrží až do konce mého života,“ napsal do knihy o své vazbě k místu, které si před nedávnem rovněž připomnělo 660. výročí první písemné zmínky.
Rozhovor nejen o tom, jaký sport a jaká muzika byly v Mezné populární, ale také o tom, co má jihočeská vesnice společného s popravou sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621, si poslechněte v pořadu Jihočeši.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.