Blanka Stehlíková, dcera malíře a básníka, znala odmalička spoustu umělců. Sama také spojila život s uměním

5. červen 2023

„Ke vzpomínkám se utíkáme, když jsme sami, když je nám těžko a také když dosáhneme určitého věku, kdy už je na co vzpomínat.“ Tahle slova napsala kunsthistorička Blanka Stehlíková do předmluvy své knihy Abeceda lásky – osobnosti, které jsem znala. Dcera malíře a básníka Ladislava Stehlíka v ní vzpomíná na známé umělce, se kterými se během života setkala. Od Adolfa Borna, přes Cyrila Boudu po Jaroslava Seiferta a Karla Svolinského.

Blanka Stehlíková se narodila v roce 1933 v Březových horách nedaleko Příbrami. „Narodila jsem se u babičky. Rodiče sice bydleli v krásné pošumavské vesnici Myslív, ale rok před tím tam umřely dvě paní při porodu. Takže maminka se v Myslívě obávala rodit,“ vysvětluje, proč spatřila světlo světa ve středních Čechách.

V Myslívě ale Blanka Stehlíková začala chodit do školy a za protektorátu pak odešla do Českých Budějovic studovat na Spolkové dívčí reformované reálné gymnázium Jany Zátkové. Gymnaziální studia dokončila už po válce v Praze.

Roku 1951 nastoupila na Karlovu univerzitu, na obor dějiny umění na filozofické fakultě. „Mě ty dějiny umění přitahovaly od začátku,“ vzpomíná. „Díky naší rodině jsem odmala znala spoustu umělců. Proto mě to také potom táhlo k tomu, abych se zaměřovala na současné umění a nikoliv historii,“ dodává.

Rozhovor s Blankou Stehlíkovou o jejím dětství a době studií, o tom, proč se u nás neujal socialistický realismus a čím jí po roce 1968 pomohla Alšova jihočeská galerie, si poslechněte v cyklu Jihočeši online. 

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související