Po klinické smrti a měsíci v kómatu najednou viděla budoucnost. Stala se z ní kartářka Moiga
Margareta Wagnerová žije v Českých Budějovicích, ale pod občanským jménem ji znají jen její nejbližší. Říká si Moiga. Věnuje se ezoterice, vykládá karty a pomáhá lidem hledat alternativní cesty k duševní pohodě. Život bývalé učitelky nabral zcela jiný směr poté, co na měsíc upadla do kómatu.
Margareta Wagnerová se narodila v jihočeském Benešově nad Černou. Studovala na gymnáziu v Kaplici a poté pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Jako učitelka působila na několika školách v krajském městě, dokonce se sem díky ní ještě za minulého režimu dostaly americké country tance.
Později odešla za prací do zahraničí. „Důvodem byla ekonomická situace. Rozvedla jsem se a zůstala sama se synem, tak jsem nás musela zabezpečit. Díky tomu, že se po sametové revoluci otevřely hranice, našla jsem si práci v pohostinství v Rakousku. Pak jsem dostala příležitost odejít do Německa,“ vypráví.
Právě s pobytem v Německu je spjatá událost, která zásadně změnila její život. „Pracovala jsem ve vyhlášeném americkém hotelu. Cestou z oslavy Halloweenu jsme měli havárii a já se ráno probudila s obrovskou bolestí hlavy. Došla jsem za podnikovým lékařem, a ten mě šokoval tím, že mám akutní zánět slepého střeva. Dodnes nechápu, jak na to přišel,“ líčí.
Zamířila tedy do nemocnice, kde lékaři zánět slepého střeva potvrdili a druhý den Margaretu Wagnerovou operovali. „Při operaci ale slepé střevo prasklo a já měla kompletní otravu veškerých orgánů. Upadla jsem do klinické smrti a poté měsíc ležela v kómatu,“ dodává.
Mluvila s vyšší mocí
Klinickou smrt podle ní každý prožívá jinak, ona je přesvědčená, že mluvila s vyšší mocí. „Když jsem se ptala, proč se musím vracet, bylo mi sděleno, že musím sloužit a pomáhat lidem. Tak jsem si přála, abych šla hned první pondělí po té, co se proberu, zdravá domů. Ve čtvrtek jsem se probudila a v pondělí jsem opravdu šla z nemocnice domů. Sjížděli se na mě podívat primáři, protože nikdo nevěřil tomu, že člověk po měsíci v kómatu se zvedne a jde,“ popisuje.
Čtěte také
Tento zážitek převrátil její život vzhůru nohama. „To byl pocit, jako když vás někdo rozloží a znovu složí dohromady. Najednou jsem viděla věci, které jsem předtím neviděla. Navštívila jsem kamarádku, se kterou jsem velice ráda hrála kanastu. Vzala jsem karty do ruky a najednou začala vyprávět, co jí čeká. Ať si dá pozor, že tam vidím havárii, že bude omotaná přímo kolem stromu. To se opravdu do dvou týdnů událo,“ říká.
Takových příhod přibývalo a Margareta Wagnerová pochopila, že touto cestou musí jít. „Uvědomila jsem si, že ta cesta je jednoznačně taková, ať se vzpouzím, jak chci, stejně mě to k tomu dotlačí. Je to sice náročné, ale to, co lidem dneska dávám a jak se lidé vracejí a stávají se z nich přátelé, je asi to úplně nejkrásnější, co mě v životě mohlo potkat,“ doplňuje.
A jak přišla ke jménu Moiga? „Já jsem už od dětství vášnivá čtenářka, často si koupím nějakou knihu a prostě ji strčím do knihovny. A když jsem potřebovala čarodějné jméno, namátkově jsem sáhla do knihovny a vzala knihu, která se otevřela na stránce, kde první slovo bylo Moiga. A když jsem pak četla dál, dozvěděla jsem se, že je to čarodějka, léčitelka, věštkyně,“ odpovídá.
Celý rozhovor s Margaretou Wagnerovou alias Moigou si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
„Všelék“ z bylin, opia a zmijí užívali lidé po tisíciletí. Dnes z něj zbylo slovo dryák. A víčka
Starověký král smíchal ořechy, fíky, sůl a routu, čímž vytvořil základ legendárního léku. Lidé ho v různých obměnách užívali dlouhá tisíciletí. Až moderní doba ho zavrhla.
-
Zvuková lázeň Jana Flégla tibetskými mísami a dalšími nástroji zklidňuje a harmonizuje lidskou duši
„Při zvukové lázni jsem intuitivně veden, kterou konkrétní tibetskou mísu, zvonek, činelky nebo jiný nástroj mám vzít a kde přesně se zvukem pracovat,“ popisuje Jan Flégl.
-
Neuvěřitelný útěk Jany Vydrové z Československa do USA vedl přes Sovětský svaz
Jana Vydrová je pravnučkou známého vynálezce Františka Křižíka. Přesto její rodina neměla v životě na růžích ustláno. Ona sama proto na začátku šedesátých let emigrovala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.