Neuvěřitelný útěk Jany Vydrové z Československa do USA vedl přes Sovětský svaz
Jana Vydrová je pravnučkou známého vynálezce Františka Křižíka. Přesto její rodina neměla v životě na růžích ustláno. Ona sama proto na začátku šedesátých let emigrovala.
„Ono se to plete,“ říká Jana Vydrová, když vysvětluje svůj rodokmen. „Můj tatínek se jmenoval Gustav Schmaus, dědeček se jmenoval stejně, akorát měl titul JUDr., a pradědeček byl také JUDr. Gustav Schmaus. A ten byl ke všemu z devíti bratrů, z nichž jeden se dal na církevní dráhu, vstoupil ke křižovníkům a ostatní byli advokáti,“ popisuje.
„A tenhle ten můj pradědeček byl jeden čas sekretářem Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera. Dědeček byl zas za Rakouska sekčním šéfem ve Vídni. A jeho manželka, moje babička Anna Schmausová, byla dcerou vynálezce Františka Křižíka,“ dodává.
Prarodiče Jany Vydrové se po rozpadu monarchie vrátili do nově vzniklého Československa a v roce 1926 dědeček JUDr. Gustav Schmaus koupil v Bechyni vilu, které místní neřeknou jinak než Křižíkova.
„V té vile byl život, tam se vždycky rádo jedlo,“ vzpomíná Jana Vydrová, která v ní jako malá holčička potom prožila několik roků během druhé světové války. „Jezdili tam lidé jako Alexander Zeyer, což byl synovec Julia Zeyera a jeden ze spoluzakladatelů zednářské lóže Jana Amose Komenského, nebo malíř Viktor Stretti,“ přibližuje starosvětskou atmosféru. „A v knihovně byly asi čtyři tisíce knih, českých německých, francouzských,“ doplňuje.
Čtěte také
Komplikované dějiny dvacátého století ale udělaly salónní atmosféře přítrž. Druhá světová válka, komunistický převrat a následné vyvlastnění, to vše poznamenalo život rodiny Schmausových.
Jana Vydrová s velkou dávkou štěstí a díky maminčině známosti mohla vystudovat na střední škole mezinárodní ekonomické vztahy. Po maturitě na doporučení rodinného přítele Jana Wericha pracovala v zahraničním oddělení podniku Metalimex. Po třech letech ale dostala výpověď kvůli buržoaznímu původu. A tehdy v ní začala klíčit myšlenka na emigraci.
Na začátku šedesátých let minulého století odešla do Skandinávie. Tam se se svým tehdejším snoubencem všelijak protloukala, až se nakonec vydali hledat štěstí za oceán, do USA.
Dnes Jana Vydrová pendluje mezi Prahou a jihočeskou Bechyní. V rozhovoru pro cyklus Jihočeši vzpomíná na svůj neuvěřitelný útěk do USA, který vedl přes Sovětský svaz.
Související
-
Vždy jsem tíhla k chlapské společnosti, říká zpěvačka Šárka Benetková, jediná žena v kapele Nezmaři
Šárka Benetková, zpěvačka, hráčka na piano a členka několika kapel, včetně legendárních Nezmarů, odmala směřovala ke kumštu. Zároveň ale vystudovala stavební průmyslovku.
-
Jeho předkové po generace udržovali provaznické řemeslo, on se stal učitelem. Doba se změnila, říká
Historicky je rod Jiskrů z Trhových Svinů, vysvětluje syn posledního kaplického provazníka Ferdinand Jiskra. Ve Svinech vyrostl ještě jeho otec, pak s řemeslem musel jinam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.