Dědeček ředitele Jihočeské filharmonie Otakara Svobody byl prvním českým starostou Budějovic
„V Praze, která je samozřejmě zahleděna sama do sebe, se o tomto orchestru nevědělo. Žádné zprávy nám o ní nepřicházely. Jihočeská komorní filharmonie byla tak trochu utajená. Měl jsem tak dobrou šanci s tím něco udělat. Poznal jsem, že ten orchestr je skvělý muzikantsky, ale i lidsky! A za tu dobu se nám podařilo to, že se o nás ví, a že to šlape.“
Ano, Otakaru Svobodovi se v pozici ředitele Jihočeské komorní filharmonie podařilo za více než devět let zvýšit výrazně zájem kulturní veřejnosti o toto hudební těleso, zatraktivnit jej a také jej žánrově otevřít.
Hlavně jeho zásluhou mohli hudbymilovní Jihočeši vidět a především slyšet ve spojení s jihočeskými filharmoniky hvězdy svých žánrů jako Kurta Ellinga, Raula Midóna nebo Pavola Hammela či prožít příjemný večer s úpravou Balady pro banditu s herci Divadla Na provázku.
Otakara Svobodu, který byl před příchodem do Českých Budějovic znám jako kulturní redaktor České televize a který letos na jaře oslavil sedmdesátiny, váže k jihočeské metropoli i rodinný původ. Jeho dědeček shodného jména, tedy Otakar Svoboda, byl prvním českým starostou Českých Budějovic v létech 1919 až 1923, když předtím byl jednatelem Národní jednoty pošumavské a později poslancem Národního shromáždění za Českou stranu národně socialistickou.
Otakar Svoboda je nejenom ředitelem Jihočeské filharmonie, ale také velkým znalcem a příznivcem jazzu, který prezentuje posluchačům ve svých pořadech na stanici Českého rozhlasu Vltava.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
