Hluboká vráska je z „druhé ruky“. Před Jiřím Suchým s písničkou sklízel ovace Fats Domino
Ačkoliv výrazná většina skladeb, kterými zásobovali českou hudební i divadelní scénu dva Jiří – Suchý a Šlitr – je autorská, ani oni občas neodolali a sáhli po melodii z „druhé ruky“.
V případě písničky Hluboká vráska jde o původní skladbu Going To The River, s níž jako první sklízel úspěchy americký pianista a zpěvák Fats Domino, považovaný ve své době za jednoho z čelních představitelů rodícího se rock´n´rollu.
Postavou objemný černý muzikant sice nebyl pro tehdejší publikum sexy symbolem jako v kyčlích i hlase ohebný Elvis Presley, nicméně ani dychtivá mládež natěšená na nové hrdiny přicházející s čerstvou šťavnatou hudbou nemohla přeslechnout jeho výrazný interpretační talent.
A nešlo jen o posluchače. Fats Domino svými energickými nahrávkami ovlivnil i mnohé budoucí superstars včetně začínajících Beatles.
Píseň v původním znění a českou coververzi můžete porovnat v rubrice Písničky z cizí kapsy.
Související
-
Píseň Je mi hej, kterou u nás hrál Country Beat Jiřího Brabce, byla největším úspěchem Billyho Swana
Country Beat Jiřího Brabce u nás patřil už od konce 60. let k průkopníkům takzvané moderní country hudby. Repertoár mu pomáhali dostat k domácímu publiku mnozí zpěváci.
-
Písnička Š-š-š, kterou zpívá Helena Blehárová, byla hitem už v původní verzi s hlasem Nancy Sinatry
Pět desítek singlů, účinkování v muzikálech i seriálu Píseň pro Rudolfa III. a silné tvůrčí období s orchestrem Gustava Broma. To je velmi stručná vizitka Heleny Blehárové.
-
Písničku Markétka si Marie Rottrová vypůjčila ze zpěvníku polské kolegyně Maryly Rodowicz
Písničky z Britských ostrovů, potažmo Spojených států byly nejčastějším inspiračním zdrojem pro české muzikanty. Ale zajímavé melodie a nápady sbírali interpreti i jinde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
