Fotograf Ivan Pinkava vystavuje svá díla v budějovickém Domě umění. Galerie je podle něj geniální

29. červen 2020

Ivan Pinkava patří k nejlepším českým fotografům současnosti. Je úspěšný nejen doma, ale i ve světě. Pro českobudějovickou Galerii současného umění v Domě umění na náměstí Přemysla Otakara II. připravil s kurátorem Petrem Vaňousem speciální výběr, který nazval Backtracking.

„Je to taková fúze mých věcí, částečně starších, částečně úplně současných, ale vybírali jsme je trochu s nějakou vizí. Nechci přímo říct, že jsme výstavu aktualizovali vzhledem ke koronaviru, ale uvědomili jsme si, že dlouhodobě ve fotografiích řeším téma, které se se současnou situací potkává, což je problém permanentní krize,“ popisuje Ivan Pinkava.

Nejnovější fotografie podle něj vznikaly letos v lednu. „S aktuálním vývojem se to pak potkalo, ale není to zase nějaké zásadní vybočení z toho, co dělám dlouhodobě. Já totiž nejsem autor, který by se přizpůsoboval aktuálním trendům nebo situacím, spíš kontinuálně sleduji nějakou linku,“ dodává.

K námětům se vrací a posouvá je

Název Backtracking je možné přeložit jako cesta zpátky. „Je to také termín z vědy, kde se používá princip práce pokus – korekce pokusu – následný pokus. To je možná docela přesné vyjádření toho, jak pracuji, protože se velmi rád vracím v námětech zpět a znovu se pokouším je posunout někam dál, k něčemu, co zrovna rezonuje. Přišlo mi, že to je název, který vystihuje způsob mé práce,“ vysvětluje Ivan Pinkava.

„Když si divák projde výstavu pečlivě, zjistí, že se tady objevují například horizontální linky. Na starých fotkách jsou udělané třeba hranou molitanu, zatímco na posledních snímcích je to ležící zářivka, vytváří to formální podobnosti, ale významově ty věci jsou někde jinde a mezitím vzniká zajímavé napětí,“ ukazuje fotograf.

Českobudějovická galerie v Domě umění je podle něj geniální tím, že umožňuje zajímavé průhledy. „Pozorný divák tady ocení spoustu zajímavých vztahů, které vznikly instalací. To nelze všude udělat a tady jsme si třeba až při instalaci uvědomili některé vztahy, které nám unikaly, a to já mám hrozně rád, protože instalace je součást práce,“ říká.

Čtěte také

Výstavu Backtracking otevírají dva monumentální portréty. „Tím diváka naladíme na něco, co mu pak neposkytneme, což je vědomý krok. Až potom se vracíme k portrétu člověka, který je na počátku, ale je to fotka z úplně jiné doby v jiném formátu a zase mezitím vzniká nějaké napětí,“ doplňuje Ivan Pinkava.

Tak umělec podle svých slov nutí návštěvníky uvažovat určitým způsobem. „Myslím si, že práce každého umělce nespočívá jen v tom vytvořit nějaké umělecké dílo, ale v tom, aby dokázal divákovi určit, odkud kam se má pohybovat ve svém uvažování o věcech při konfrontaci s výstavou,“ vysvětluje.

Snímky fotografa Ivana Pinkavy zůstanou v českobudějovické Galerii moderního umění a architektury na náměstí Přemysla Otakara II. do 23. srpna.

Rozhovor s Ivanem Pinkavou přináší kulturní magazín Kavárna. Dále představuje audioverzi knihy Jana Otčenáška Když v ráji pršelo, kulturní nabídku Českého Krumlova pro nadcházející léto a nové vydání desky Rosa na kolejích Wabiho Daňka.

Spustit audio

Související