Eva Kadlčáková: Katka a kolibříci

Nešťastná dívka
Nešťastná dívka

Klap. Kudrnatý kluk v koženém křiváku kráčí ke korvetě. Klikne na klíček, kopne koně pod kapotou, kývne k oknu a krouhne to kamsi k dáli...

Katka kouká za koncovými ksenony, koutky k uším, kouzlo v karamelových kukadlech.

„Kočky!“ klepe do klávesnice. „Katko?“ klepou kamarádky. „Klesejte do křesel! Klofla jsem kluka!!“ „Kecáš!? Kterýho?“ „Krásnýho!“ „Katko, konečně! Kterýho krásnýho??“

„Karla!“ „Karla??? Kterýho Karla?“ „Karla Kolbabu.“  „Karla Kolbabu, Katko? Od Kamily?!“ „Který Kamily??“ „Katko, kristapána, od Kamily Kolbabový!“ „Kdeže,“ krotí Katka kamarádky a kategoricky končí krátkou komunikaci.

Koutky ale kroutí ke koberci. Kukadla klopí, kapičky kanou ke klamanému klínu. Katastrofa! Katka klofla ku… koumejte koho!

Kápla na Karla v kulturáku, kde se konal karneval. Katka korzet, kozačky ke kolenům, kraťasy... Karel kostkovanou košili, kovbojský klobouk, koně ke kotníkům. „Krásko,“ kyne k ní kovboj, „kolik květin za kankán?“

„Kankán, kanče?“ kření se Katka, „každej kvapík k ničemu, kup krásnej klidnej kus, koňak a kopretiny.“ Karel kývne ke kapelníkovi, kapelník ke klávesistovi, klávesista ke kytaristovi. Kulturákem se klene „Koukej kapky se koulí“. Karel a Katka krouží kolem, klesnuti k sobě...

Eva Kadlčáková: Láska louže přeLévá

Loďka

Léto. Ligotající se listy lípy léčivé, libovonná lila levandule, lyrický luční len… Lidé lížou ledové laskominy, lokají lepkavé light limonády, levitují na lehátkách.

Koncem karnevalu klofá Karel do klávesnice kontakt na Katku. „Kontaktuju tě, kotě,“ a kissne Katku do kaštanových kadeří. Křídla kolibříků kradou se Katce křehce ke kůži, ke konečkům končetin...

Kuropění a klekání, kuropění a klekání, kuropění a klekání... Konečně i klinkání! „Katka!“ křikne Katka a kousne se do koutku. „Karel,“ konstatuje Karel, „klídek, kotě.“  K večeru kočíruje káru, klepe na Katku. Kytice kopretin, koňak, kanape...

K ránu Karel klouzne do kalhot, kvapně klapne, v křiváku kvapí ke korvetě. Krk krčí ke klopám, kradmo kouká kolem, kde kterej kolemjdoucí. Klikne klíčkem, kývne Katce, krouhne to ke Kamile. 

Konec.  

Katčiny kolibříci krutě klovou do kůže, do konečků končetin. Kuropění a klekání, kuropění a klekání, kuropění a klekání. Katka kontroluje kalendář. Kéž by kolibříci konečně klesli, kéž by je kleplo. Kéž Katce konečně kyne klid!

Spustit audio

Související