Eva Kadlčáková: Láska louže přeLévá

16. červen 2018
Fejetony Evy Kadlčákové

Léto. Ligotající se listy lípy léčivé, libovonná lila levandule, lyrický luční len… Lidé lížou ledové laskominy, lokají lepkavé light limonády, levitují na lehátkách.

Lazura Lipna se lákavě leskne, lehká loďka louží letí. Lenka a Lukáš v loďce leží. Laňka, libuje si Lukáš, líbaje Lenčiny líbezné líce. Lusk, lebedí si Lenka, laskajíc Lukášovy lalůčky. Láska!

Leč, lapálie! Lenčino láskyplné laskání Lukáše lochtá!! Líská sebou v loďce, Lenka se leká: „Lukáši, laskám liše?“ „Laskáš libě, lásko, leč: le-le-le-lechtáš!“

Lenka listuje lékařským lexikonem, lze-li lechtivost léčit. Lze: libido lákejte lstí. Lol! Laskavá Lenka líčí lest lásky: ložnicí line se libozvučný LaLaLand, láhev lehkého Lambrusca leskne se v lichtu lampy, losos ložen na lilek a lístky LittleGamu. Lákavé lahůdky, Lenka v leopardí látce, luxusní lázeň. Linie lýtka, luna, lůžko, lůno...

Lukáše léčba lechtá!!!

Eva Kadlčáková: Chalupářská

Chalupa

Chiropraktik Chramosta chce chalupu. Chorobně. Chodí Chodskem, checkuje chátrající chalupy. Chabota!

Láryfáry! Láteří Lenka. Laxní lotr, lenoch, lajdák!, letí Lence lebkou. Lupne LP do levoboku. Lískne lampičkou, lomozí lahví. Liští lelkujícího Lukáše lehce po lopatce. Lukáš, lehkomyslně louskající lískáče, se lekne: „Lásko?!“ Láteřící Lenka se Lukášovi líbí! Lenka loupne po Lukášovi: ledaže...

Loňského léta Lenka lapila lék na Lukášovu lechtivost. Letos líbánky. U Lipna. Lije. Laskavá Lenka lochtivého Lukáše láskyplně lynčuje. Lukáš - lev ložnic! La la lááá!

 Láska louže přeLévá!

autor: Eva Kadlčáková
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.