Eva Kadlčáková: Změna znamená život

Školačky kamarádky
Školačky kamarádky

Zuzka znala Zdenku ze základky. Zdenka zdála se zvláštní. Zlobívala, známky zaprd, záliby zajímavé – zemědělství, zálesáctví, záškoláctví.

Zdenka zčistajasna zavětřila, zaznamenala závan zrovna zkosené zeleně a – zahnula za zeď ZŠ, zamávala Zuzce a zmizela zahumny.

Započaté žně zlákaly Zdenku zcela. Znala zevrubně zemědělská zařízení, zajímala se zejména o zetory. Žito zapadá za zuby zařízení, Zdenka zdáli zírá a žasne. Zítřejší zápis ze žákovské zjevně způsobí zlobu zákonných zástupců, zato Zdence zholanic. Z domova zdrhne, zaleze za živé zaplocení, zavrtá se do zeleně a zdravě si zdřímne.

Zrovnatak Zdenčiny znalosti ze zeměpisu Zuzku zaujaly. Znala země z celé Země: Zaire, Zéland, Zambii, Zimbabwe, znala Zambezi, Zanzibar, zvyky zákřováků…  Zato záliby Zuzky – zvířátka, známky a zavinovačky – zdílela Zdenka zřídka. Zvlášť zavinovačky zavrhovala.

Ze zvířat zvolila zajíce. Zjara zastihla Zuzka Zdenku zkoumat žížaly, zejména žížalí zažívání – zblízka a zevnitř. Zuzka ztěžka zkoušela, zmrzačené žížaly a zmařené žížalí životy zdály se Zuzce za zámezím, zato Zdenka zářila zvídavostí.

Zkrátka, Zdenka a Zuzka, zcelajiných základů, zamilovaly si žákyně žákyni. Zmazaná, záplatovaná Zdenka i zjemnělá, zlatovlasá Zuzka zažily zábavy, že zbylí žáci záviděli. Zdenka se zhusta Zuzky zastala, zároveň i Zuzka Zdenky.

Základka se zvolna zakončila. Závěrečné zvonění… a Zuzka se Zdenkou ztratily se zanedlouho žačka žačce. Z žabek zákonitě změnily se v ženy. Zahlédly se zřídkakdy, zaslechly se zrovnatak, změnily zázemí, začaly zaměstnání, začas ztratily se zcela...

Znenadání zjevila se zvací zpráva: základka zjara znovu zasedne, z lavic zas zalesknou se zjitřené zraky zjihlých žáků, životem zkušených, ztloustnuvších a zešedivělých. Zasmějí se i zaslzí, zapaří a zavzpomínají. Zahrnou se záběry zlotřilých zrozenců, zahraničních zájezdů, zánovních značek.

Zuzka zasedla, za ní zůstává zázemí pro Zdenku. Zřejmě zajela za známými, zauvažovala. „Zdenka?“ zavtipkovali žáci, „zůstala za školou!“ 

Zuzka zabodává zrak za zárubně. Zpoza závěsu zjeví se zajímavý, zarostlý, zocelený zálesák. „Zdarec!“ zahlaholí. Zmiňuje zpoždění, ze Zbraslavi – zde žije – zamířil zrána západně, zapochodoval si zásadně, zítra zas zčerstva zamíří zpět. „Znáte mě, záliba zaměstnáním,“ zakončí.

Eva Kadlčáková: Fronta na Fanny

Dívka makeup

Frajle Fanny, figury frapantní, fintí se f očekávání Franty. Franta, fousatý farmář, fičí na fichtlu. „Fanny, fešando, fsedni na fichtla, fotr fláknul faverolku, fčíl futruje flákotu.“

„Zdali tě známe???“ žasnou zestárnuvší žáci a zálesáka si změří zhora, zdola. Žádný zdar zkoumání.

Zato Zuzka zaznamenává známé znaky. Zářící, zvídavý zjev, zašpiněný zevnějšek… „Zdenek!“ zdělí Zdenek. „Zdenek?“ zírají žáci, „žádného Zdenka ze základky zaboha…“ Zaskočení žáci se zakymácejí: „Zdenka!!!“ zašumí zasedačkou. „Změna znamená život,“ zahlásí Zdenek a zamíří za Zuzkou. 

„Zlatovlásko, znám zemi zleva, zprava, zaznamenávám zážitky, Zoom zfilmoval zahraniční zápisky, zpeněžuji zkušenosti … zato zisk zůstává záporný – ztichlá zbraslavská zahrada se zajídá. Zůstaň, zabezpečím tě, zajistím…" 

Zuzka zesmutněla. Zrovna ztratila Zdenku. Zdenek zesmutněl. Zrovna ztratil Zuzku.

Změna značí život. Život se změnil…

Spustit audio

Související