Eliška Novotná: Jen ten konec
Poslední dobou se mi to stává dost často, zatímco z dřívějška si takové situace vůbec nepamatuji. To jsem tak poslala během pár minut informaci o něčem dvěma esemeskami, aby se jedna dlouhá nezměnila ve zpoplatněnou MMS, a dostala vzápětí odpověď, která nedávala smysl.
„Jak to myslíte?“ opáčila jsem další zprávou a po delším čase mně přišla omluvná odpověď „Promiňte, četla jsem jen tu druhou zprávu.“
Nebo: dala jsem v čekárně u lékaře sestřičce spolu s kartičkou zdravotní pojišťovny také lékařský nález, a když později znovu vyšla z ordinace, trvala na tom, že se musím přeobjednat na jiný den v týdnu, kdy se specializují na můj zdravotní problém.
„Ale já tu jsem na kontrole a vůbec ne kvůli tomu doporučení na konci zprávy“, namítla jsem. A ona se po chvíli dohadování pustila do čtení celé té zprávy, aby poté řekla „Aha, no tak to je v pořádku“.
V obou případech se stalo totéž: příjemci textu četli jen jeho konec. Jako by šlo jen o závěry, víc nepotřebuji, číst to od začátku je zbytečné. Ale není! Prostě ne a ne.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
