Dary ze statku přinášejí dvě Jihočešky lidem na jarmarcích a dalších tematických akcích
Co si představíte, když se řekne „Dary ze statku“? Vajíčka? Mléko? Vepřovou kýtu? Anebo třeba bohatého ženicha? Protagonistky stejnojmenného projektu Kristýna Nejedlá a Monika Vodičková se této otázce zasmály, přiznaly ovšem, že dobrý muž za tím vším opravdu stojí.
„Potkat mého manžela opravdu dar byl,“ říká Kristýna Nejedlá, „myšlenku, kterou jsem v sobě měla asi odmalička, jsem díky němu využila. Pochází z Bohouškovic, ze statku. A já jsem od dětství někde pobíhala v zástěře, maminka mě toho spoustu naučila, a tak velice ráda vařím, velice ráda někoho hostím. A když vidím jiskřičky v očích strávníků, tak jsem toho chtěla využít a realizovat se v tom.“
Dary ze statku jsou tedy nápad, srdeční záležitost a také jakési dítě, které organizátorkám roste pod rukama. Výsledkem je série jarmarků a dalších tematických akcí, které představují produkty regionálních výrobců a zároveň přinášejí lidem radost a pohodu.
Čtěte také
A kde ty Bohouškovice, základna Darů ze statku vůbec jsou? „Je to vesnička kousek od Křemže. Já jsem se tam dostala náhodou s kamarádkou na jinou akci, a tam jsem se potkala s Kristýnou,“ vypráví Monika Vodičková, „postupně jsme začaly zjišťovat, že máme k sobě blízko, že naše energie souzní. Když jsem tam přijela příště nafotit šaty, které navrhuju, tak už jsme začaly plánovat akce v okolí. Týna mi vyprávěla, co chystá, a já jsem jí do toho – docela upřímně – začala kecat…“
Tak obě ženy spojily své rukodělné koníčky s filosofií darů ze selské zahrady, dvora, kuchyně nebo třeba dílny. „Děláme to s láskou a snad je to znát,“ dodávají na závěr.
Celý rozhovor s Monikou Vodičkovou a Kristýnou Nejedlou o projektu Dary ze statku si poslechněte online.
Související
-
Ze začátku jí vadilo, když místo rande musel telit krávu. Teď hospodaří spolu a mají farmu roku
Jsou čtvrtou generací rodu, který se stará o velkou usedlost v Křenovicích na Českobudějovicku. Jakub a Lenka Placandovi teď získali ocenění pro nejlepší farmu roku 2019.
-
Učitelka z jihočeské vesnice propadla makronkám natolik, že je sama peče. Je to alchymie, říká
Makronky, různobarevné kulaté nadýchané cukrovinky s náplní, jsou velkou láskou Kateřiny Bělové z Nové Vsi nad Lužnicí. Zamilovala si je natolik, že je sama začala péct.
-
Práce na vesnici v zemědělství je smysluplná a krásná, říká majitelka hoslovické farmy
Terezie Daňková je majitelkou farmy v Hoslovicích. Kromě chovu krav a ovcí se věnuje agroturistice, pořádá rodea a také obnovila tradici prvního jarního vyhánění dobytka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
